𝐑𝐚𝐧𝐝𝐞 𝐕 𝐂𝐚𝐥𝐢𝐟𝐨𝐫𝐧𝐢𝐢 |Cameron Boyce| (FF - CZ) ✅

Rande

Vešly jsme do vnitřku velmi luxusní restaurace. Bylo tu docela dost lidí, ale stejně tu byl klid. Cameron přešel přede mně a já ho následovala k nejbližšímu stolu, který byl volný. Odsunul židli jako gentelman a čekal až si sednu, a taky jako správný gentelman mi sundal bundu a opřel ji o opěrátko na záda na židli. Po tom co jsem si usedla do židle, která byla pohodlná jak královský trůn, sim Cameron sedl přede mně a jen se na mě usmíval. Úsměv jsem mu optětovala. Pak ale naší krásnou chvilku přerušila jakási zaměstnankyně oné restaurace a nabídla nám Menu. Poté odešla a já si s Cameronem vybírala jaké jídlo si dáme.

,,Co by jsis dala?” Zeptal se mě mile

,,Ještě nevím, vyber něco ty” Odpověděla jsem

,,Nechci si vybrat něco, co ti pak nemusí chutnat Sofi” Řekl. Wow, to snad ani není možný že může být člověk takhle milý.. už vím proč jsem ho zbožňovala a furt zbožňuju.

,,Noo tak si dáme třeba ty palačinky s ovocem, šlehačkou a banánem, to by memuselo být špatný, co myslíš?” Prohlásila jsem. Je to spíš jako dezert, ale proč ne I k večeři.

,,Jo to není špatný nápad” Souhlasil a zavřel menu, vzal i to moje a zahlásil se jako ve škole. Oná zaměstnankyně restaurace si nás docela rychle všimla a přišla za námi.

,,Máte už vybráno?” Zeptala se

,,Ano ano, dali by jsme si ty palačinky s ovocem, šlehačkou a banánem za 5,95 euro” Odpověděl ji Cam

,,Dobře a něco k pití?” Dotázala se. Cameron opět nechal výběr na mě a podíval se na mě.

,,Myslím že voda bude stačit” Řekla jsem. Cameron přikývl a znovu se podíval na číšnici.

,,Dobře, je to vše?” Zeptala se. A já s Cameronem jsme na stejno odpověděli ,,Ano”, přičemž jsme se oba začervenali v obličeji. Číšnice se usmála a odešla. Zatímco se naše super palačinky za 300 korun českých připravovali, já jsem si s Cameronem povídala. Avšak mě trochu štvalo to, že na něj každou chvíli někdo kouká, a jak na něj, tak i na mě.. Cítila jsem se krapet trapně, ale Cameron byl nejspíš zvyklý.

,,Asi nejsi zvyklá, že na tebe někdo furt čumí a to i při tom, co si chceš dát večeři, co?” Pozasmál se

,,Um, ani ne” Řekla jsem a taky se pozasmála

,,Ale ty jsi koukám dost zvyklý že?” Zeptala jsem se ho

,,Noo, tak za těch pár let "slávy" jsem si už nějak zvykl” Odpověděl

,,Chápu” Pousmála jsem se, a on taky. Má tak krásný úsměv..!

,,Kam máš v plánu jít po tyhle večeři?” Změnil téma

,,Um, nevím.. ale podle toho jaký je čas, tak asi zpátky do hotelu.” Odpověděla jsem mu

,,A můžu tě zas odvézt?” Dotázal se mile

,,Můžeš, budu ráda” Usmála jsem se. On mi úsměv opětovně vrátil. Chvíli jsme se na sebe zas usmívali, když v tom nás opět přerušila číšnice, která nám donesla naše palačinky a vodu k tomu. Vypadalo to opravdu lákavé to sníst! Dali jsme se do jídla a během toho spolu prohodili i nějaké ta slova.
Co si budem, bylo to výtečný!

---

Po těch velmi výborných palačinkách jsem si s Camem ještě pár minut povídala. Přijde mi, že jsme si hrozně padli do oka. Je opravdu moc hodný a ke všem se chová moc mile.

,,Už bych asi měla jít, za chvíli už bude dost pozdě.” Zvedla jsem se a začala si brát bundu.

,,Souhlasím” Přikývl a vyšli jsme spolu z restaurace směrem k jeho autu. Opět, mi jako gentelman otevřel dveře u spolujezdce, já si sedla, on zavřel dveře a šel si sednout na místo řidiče.
Nastartoval a jel zpět k mému hotelu.
Cestou jsem si s ním povídala a smáli jsme se. Bylo to nádherný rande! Jetse k tomu s někým jako je Cameron!

Hii! Je tu další část a doufám že se vám líbí.
Chtěla jsem se omlouvit, že dlouho nevycházely kapitoly, ale byla jsem nemocná a teď to snad bude lepší! Jinak, pro ty, co mají rádi tento příběh - příští část už bude nejspíš poslední, páč už nevím, jak by dále měl tento příběh pokračovat. 🙋🏽‍♀️

venia<3