Sedim na proti němu asi tak 3 metry dlouhem stolu od sebe. Stejně si nepříjdu v bezpečí. Kvůli němu už nejsem nikde v bezpečí. "Ještě před chvílí ti nedělalo problém." řekne posměvačným tonem. Ignoruju ho i ignorace je projev odporu. Slyšim blížící se kroky a zachvíli ránu způsobenou Zaynovou rukou jak udeřil do stolu.
Odsune mou židly. "Koukni se mi do očí. " řekne autoritvnim hlasem. Vzhlédnu ale do očí se mu nepodívám. Chytne mě za zápěstí a vytáhne na nohy. "Pokud si to nepochopila vysvětlim ti to znova. Si moje a já si s tebou můžu dělat co chci a nikdo mi v tom nezabrání." šeptne mi do ucha a potom mě pustí. Jde na druhý konec stolu kde vytáhne určitě drahou cigaretu a zapálí si. "Když jsem doma můžeš se tu pohybovat jak chceš. Ale když budu pryč nehneš se z ložnice. Nevyhrożuju ti jen tě varuju před tima coě nemají zrovna v lásce." příjde ke mě a natáhne ruku. Jdeme zpět do patra. "Jak už jsem řek po domě v mojí přítomnosti se pohybuj jak chceš ale když odejdu.."" Neopustim ložnici." usměje se."Správně." dovede mě upět do luxusní ložnice která má prosklenou jednu zeď. "Odpočiň si Angela ti přinese oběd uvidíme se večer." řekne a odejde.... Sednu si na zem a koukam zkrz stěnu ven. Oběda se ani nedotknu. Angela nosí stále něco jiného a já ji nedokážu vysvětlit že nemam hlad. Nakonec zo vzdá a odejde nechá me konečně samotnou. S blížicím se veřerem se bojim co mi může udělat jsem proti němu bezbraná. Opět mě vyruší Angela s večeří ani tentokrát nic nesním opět mě necjá samotnou. Začíná na mě padat únava tak si lehnu na zem a usnu.
Ráno příjde příliš brzy převalím se na druhý bok. Co si je ale špatně usla jsem na zemi ne na posteli zabalená do deky. Jen se otočim zpět na záda a zabručím. "Copa na zemi se spalo líp?" škubnu sebou a kouknu na něj je ken v tmavě modrých džínách a podle mokrých vlasů bych soudila že byl ve sprše."Snídat chceš tady?" chci něco říct ale zarazí mě."Neptam se jestli máš hlad. Ale upříjmně tim že nebudeš jíst mi neublížíš. Skus radši poškrábat lak na mím autě. Tak chceš jíst v postely nebo v jídelně?"znova se zeptá."Postel." odpovím." Dobře hned jsem zpět." s tim odejde. Po chvíli příjde Angela s podnosy jeden dá na stolek a druhý mě do klína. Uklízí Zaynovi věci. Hned po tom co Angela odejde přijde Zayn a zapne televizi. "Policie zabavila padesát kilo kokainu a rovnou stovku armádních zbraní. Policie zatim nedopadla pachatele...." Zayn vypnul televizi. "Nech mě hádat tvoje práce?" hádám. "Nedodělaná práce. A pro příšte nestrkej svůj nosík do věcí do kterých ti nic neni zlato." vstane. Cítím jak se madrace prohla. Narušil můj osobní prostor a proto se odtáhnu. "Kdy už pochpíš.." stáhne mě pod sebe "..že mi neutečeš." zašeptá mi do ucha a políbí mě na krk. "To neznamená že se o to nepokusim." chci ho od sebe odstrčit ale chytne moje a přišpendlí je na madraci nad mojí hlavou. "Prý hodná tatínkovo holčička ? To zrovna podívejme se na ní. To těžko pozoroval jsem tě v baru kdo jsi nebo za koho se vydáváš. " vysmývá se mi do tváře. "Isabella King chlouba rodiny. Chytrá, krásná a talentovaná." je jen kousek od mojí tváře a já se modlím aby tu vzdálenost nepřekonal. "Nejsi taková za jakou tě všichni mají. Jsi stejná jako já. Jen malá lhářka a podvodnice." tvrdě se mi přisaje na rty skousne můj spodní red a já ucítim chuť krve. Přisedne mi nohy a jednou rukou mi drží mé ruce nad hlavou zatím co tou druhou mi vyhrnuje svetr. Cítím jeho vzrušení a nepřestá vám s ním bojovat zachrání mě až vyzvánění Zaynova mobilu.....
Tak další část je tu doufam že se líbí. Omlouvam se za chyby. :)
ČTEŠ
Imprisoned
Fanfictionutěk ukryt podraz vězení ubližování znásilňování vina odpuštění odchod vrácení láska tohle zažije Isabella v rukou chladnokrevného vraha a násilníka