kapitola 2

31 0 4
                                    

U Matěje

Libor dorazil k Matějovi přesně jak se domluvili. Matěj ho pozval k sobě do pokoje a hned mu začal vysvětlovat látku. Pak se nějak pustili do zábavnější konverzace a povídali, smáli se asi hodinu a půl. Pak Matěj dodal: ,,Nejsi tak hrozně divný jak vypadáš. Je s tebou docela sranda a proč si vlastně přestoupil?" Hned jak to dořekl naskočila Liborovi husí kůže. Začal se hrozně potit a zrychleně dýchat. ,,Nnnooo...už musím domů. Řeknu ti to někdy příště."řekl rozklepaným hlasem a skoro od Matěje utekl.

Po cestě autobusem zpátky domů Libor přemýšlel nad tím jak se s Matějem bavil a bylo to úplně jiné. S Matějem se uměl chovat tak přirozeně a dokonce cítil takový divný pocit....příjemný. Druhý den seděl Libor s Matějem na všechny hodiny. Stali se z nich dobří kamarádi a tak rychle. Postupem času spolu začali chodit ven skoro každý den. Rozuměli si a Libor měl pocit, že když je s ním jako by se mohl odprostit od okolního světa. Cítil, že mu může věřit.

Bavili se více a více a Liborovi začalo docházet, že ho bere jako něco víc než kamaráda. Jeden den byl jako obvykle Libor u Matěje a hráli flašku. Pravda nebo úkol. Flaška ukázala na Libora.

,,Pravda nebo úkol?"zeptal se Matěj
,,Pravda"řekl Libor
Matěj se ho zeptal jaké je jeho největší tajemství. Libor se cítil jako by Matějovi mohl říct úplně všechno na světě. Tak bez rozmýšlení vyhrkl:,,Miluju tě Matěji už ti to chci říct hrozně dlouho." Zastavil se a naklonil se blíže k Matějovi. Chtěl ho políbit. Matěj se od něho rychle odtáhl. Liborovi došlo co řekl, rychle vyběhl že dveří a běžel pryč. Jediné na co myslel byl Matějův pohled, když se odtáhl pryč. Další den nepřišel Libor do školy, ale nikdo si toho stejně nevšímal. Další den nepřišel, další a další. Michal si toho všiml a protože byl velmi vnímavý kluk a došlo mu jak se Libor k Matějovi choval. Byli nejlepší kamarádi a Matěje vůbec nezajímalo, že tam není. Úplně ho vymazal. Michal věděl jak se Libor cítí. Znal ten pocit moc dobře. Rozhodl se Libora po škole navštívit. Stavil se u jeho domu a zaklepal. Nikdo neotevíral, ale Michal viděl jak se v Liborově pokoji svítí. Tak vlezl k Liborovi do pokoje oknem a uviděl ležícího Libora na posteli. Hned k němu přistoupil a políbil ho. Libor se snažil něco říct, ale Michal mu dal ukazováček přes pusu a řekl: ,,Já vím jak se cítíš!"

Další část je tu. Doufáme, že se vám to zatím líbí a prosím ať si ty komentáře typu "máš tam chybu" apod. necháte pro někoho jiného.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Dec 31, 2021 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

LiTějKde žijí příběhy. Začni objevovat