Aftonová, jsem Aftonová

6.

Další dny byli nuda. Všichni pořád řešili, co to bylo s tátou. No a já jim samozřejmě řekla úplný nic, páč by mě tak akorát nahlásili dalším vrahem.
Seděla jsem v kanclu, ve dne, Martin měl nějaký nudný hovna na práci, tak jsem mu to tu hlídala. Když v tom, zničehonic, jsem ucítila jak mě něco šťouchá do nohy.
,,Oh, Ahoj BB, copak potřebuješ?"
,,Baterky"
,,Rlly? Na" řekla jsem otráveně a hodila mu balíček baterek.
,,Děkuju" odpověděl a začal se postiženě smát.
,,Hej Luno!" Řekl známý, staře znějící hlas.
,,Zdar Henry, něco důležitého?"
,,Ano..."
,,Víte, slečno Aftonová" řekl někdo. Byl to plesnivý dědek. Jak to mohl vědět. Vždyť to ví jenom...teta? Ale ne...nebo snad? Já nevím.
,,Jak..." 
,,Mám své cesty"
,,Henry...ty ho znáš?"
,,Ne...nemám sebemenší tušení kdo to je"
,,Glitchbitch!" Zakřičela jsem.
,,Co je?" Zjevil se po mé pravé ruce.
,,Co je to?" Zeptal se Henry a udělal krok dozadu.
,,To je prosím pěkně otravné stvoření jménem Glitchbitch nebo Glitchrat"
,,Oh takže vrah s vrahem?" Ušklíbl se týpek, komu od teď říkám zapomenutá svačina v batohu.
,,Můžu ho zabít?"
,,Klidně"
Než se však mohl tenhle nádherný okamžik stihl stát, dveře se otevřely, a vešla dovnitř teta. Glitchrat zmizel.
,,Kde je Martin a co tu děláš?" Takže je na mě ještě naštvaná? Epické!
,,Zastupuju, hej stará svačino v batohu vypadni!" Zařvala jsem na plíseň a hodila nenápadně baterku Bbmu co stál v šachtě.
Plíseň se naštval, a oddupal pryč. Henry byl furt v šoku z mého králičího vrahového kámoše.
,,Co se mu stalo?"
,,Ale nic. Už můžu jít když tu jsi?"
,,Jo...jděte"

,,Co to bylo?"
,,Ano správná otázka se správným zájmenem. Jak jsem řekla, Glitchrat. Je to otravné stvoření co mi nechce dát pokoj. Stejně jako s mým drahým otcem" A Henry už je  zase v Šoku. To jsem ale šikovná.
,,Umm paní?" Zeptal se nějaký hodně vysoký hlásek ze zdola. Sklonila jsem hlavu a uviděla malého chlapečka s holčičkou v závěsu.
,,Já bych se chtěl omluvit. Já a moje sestřička jsme vylezli na pódium a dotkli se té malé co tancuje, a ona se přestala hýbat" co si budem, byl roztomilý.
,,Dobře, tak mě k ní doveďte"

Když jsme tam došli, všechny na Ballořině stagi byly vypnuté.
,,Tohle je ona" ukázala holčička na jednu ležící na pódiu.
,,Tak, pomůžete mi jí opravit?" Zeptala jsem se a děti se hned začali usmívat.
,,Omlouvám se slečno, za vzniklé nepokoje. Zaplatím vám za toho robota" řekla nějaká paní. Asi matka těch dvou.
,,To není potřeba. Právě jsem se ptala jestli by mi nechtěli pomoct s opravou" řekla jsem a postavila se, protože jsem doteď byla ve dřepu abych byla výškově stejně vysoká jako oni.
,,Tak dobře...ale jste si jistá že za to nic nechcete?"
,,Ne, bude to pravděpodobně jen zkrat"
Vzala jsem Minireenu a řekla těm dvou ať jdou za mnou.

Holčička byla Maggie a kluk Dominik.
,,Takže. Jelikož jste mi tak úžasné pomohli, myslím že si zasloužíte odměnu"
Předtím jsem se jich zeptala na jejich nejoblíbenější animatronici. Maggiin byla Mangle a Dominikův Funtime Freddy.
Zpoza zad jsem vytáhla dva plyšáky.
,,Jeee děkujeme" vykřikla Maggie.
,,A teď běžte za maminkou"