Na nádraží jsme oba dva vystoupili, s tímže pan Dongwook se rozloučil se slovy
,, musím jet ještě něco zařídit, měj hezký den. "
Byla jsem ráda že ho mám z krku.. a rychlým tempem došla domů.
Vygooglila jsem si jeho jméno a našla jen zubařská ocenění..
Nebylo na něm nic špatného..nevypadal tak podezřele nebo divně.. Prostě vypadal v pohodě. A mimo toto vše je opravdu hot-
Prostě bych měla přestat být tak paranoidní a hodit tyhle obavy za hlavu.
Na druhý den jsme měli somatologii hned druhou hodinu. Snažila jsem se nějak ignorovat to, jak na mě neustále pan učitel Dongwook zírá.
- proč mě tak zkoumá??... Je to normální?..
Ten jeho pohled mě znervózňuje..
Začala jsem se koukat do zadu za sebe, ale ostatní byli skloněni pohledem so lavice a psali si zápis.
Jen já a pan Dongwook jsme měli hlavy vzhůru a koukali se jeden druhému do očí.
Každá hodina somatologie byla čím dál tím zvláštnější. Kolikrát jsem jezdívala s panem Dongwookem tramvají na hlavní nádraží, nebo naopak do školy.. O hodině jsme občas prohodili pár divných slov.. a vše bylo takové.. no- ještě celkem normální.
Jenomže po měsíci to normální být přestalo.
Nějak se dostalo ven, že se paní Slezáková už měsíc pohřešuje a policie nemůže najít tělo. A v tohle období pan Dongwook zařídil doučování ze somatologie, na které by měli chodit studenti co mají pruměrné či špatné známky. A samozřejmě.. že já je mám průměrné. Stačilo málo a bylo by to na 2 - ale somatologie není moje nejsilnější stránka.. a tak mi tam neustále vychází 3 ..
Proto mě automaticky pan Dongwook napsal na toto doučování.
Každé úterý a čtvrtek..
19:00-20:00
Právě v úterý jsem dojela s dalšíma 3 lidma
na toto doučování a vše probíhalo celkem v pořádku. To doučování mi dost pomohlo..Takže si myslím že je dobře že jsem na něj začala chodit. Když jsme s panem Dongwookem v 20:00 opouštěli školu a jeli na hodolany, začal vést konverzaci o paní Slezákové.
,, Hrozně mě mrzí že se pohřešuje.. vůbec jsem tu ženu neznal, ale je šílené že důvod výpovědi byla vlastně její smrt. "
Říkal to s ledově klidným hlasem..jakoby nic.. bylo to až děsivé.
Vlastně jsem mu na to jen přikyvovala a nějak výrazně neodpovídala. Když jsme došli ke kostelu, rozloučil se a odešel směrem ke škole a já směrem k mému bytu.
Celou noc jsem přemýšlela jak by se něco takového mohlo stát paní Slezákové.. a hlavně proč by ji někdo zabíjel...
Overthinkovala jsem třeba do 1 ráno a pak začala usínat. Koukala jsem z okna a v tu chvilku jsem viděla jak na cestě stojí silueta postavy .. Postava velmi podobná Dongwookovi. Lekla jsem se a zatáhla závěsy.. a raději usla.
Na další den jsme měli na somatologii supl.
Pan Dongwook měl údajně kontrolu u doktora.. Na další den však ale zase chyběl.
Až ve čtvrtek na doučování se konečně ukázal. Působil divně.. chladněji..
Strašidelněji...
Neustále využíval chvil očního kontaktu se mnou a vždy mě upaloval ostrým, soustředěným pohledem. Co jsem komu udělala...??..
