~12~

16 5 6
                                    

Dlouho do noci jsme na tvého bývalého přítele nadávaly a já až žasla nad tím, co všechno jsi mi o něm byla schopná říct. Už několikrát tvé city ranil, ale ty jsi mu dávala stále další a další šance. A nebýt mě, odpustila bys mu i tentokrát.

Mrzelo mě to, ale byla jsi prostě taková. Tak laskavá a křehká jako poupě nevykvetené růže, které může zahubit i letmý mrazík.

Když ses však od nadávání na Aidena přesunula k nadávání na sebe sama, nemohla jsem to poslouchat. Líbajíc tě na tvé sladké rty jsem tak na chvíli umlčela tok tvých myšlenek.

Probuzené mrazem |AK 2021|Kde žijí příběhy. Začni objevovat