Have you ever hook up with a fan?

3.)

Po úmorné viaggio, kdy jsem chtěla každou chvíli vyskočit za jízdy, jsme konečně dorazili do našeho natale città*, Milána. Bylo to snad poprvé, co jsem si nejvíc ze všeho na světě přála dorazit a casa. Už už jsem se soukala z auta, když sorella spustila: ,,A kam máš v plánu jít? Znáš vůbec Miláno? Nechceš se na oplátku stavit u nás v restauraci?" ,,Brzdi, brzdi, Valentino, děkujeme za svezení, ale teď už máme vlastní plány," umlčím ji. Smutně svěsí koutky úst a pokorně se omluví. ,,Ale přeci, není se za co omlouvat, rád se nechám po Milanu provést, byl jsem tu posledně před pěti lety a možnost soukromé prohlídky s takovými průvodkyněmi jsem neměl," udělá dramatickou pauzu, ,,a nehodlám tu možnost promeškat." Tomu říkám způsob jak nejlíp sehrát zájem o prohlídku città i přesto, že mu jde jen o jedno jediné. Ripugnante*.

,,Tak to abychom si pospíšili! V Miláně je strašně mooc míst, kam tě musíme vzít a nakonec na výborné pasta v naší restauraci!" Stihnu ji ještě šlápnout na špičku nohy. Ona ví proč, ale stejnak si vede svou jako vždy. Ach, ta naše tvrdá palice. ,,To zní skvěle! Kde tedy začneme?" Zazáří svým vyběleným chrupem. ,,Co takhle nejdříve vystoupit?" Neodpustím si. Beze slov všichni vyskáčeme z limuzíny. ,,Takže Miláno,..." řekne do větru a rozhlídne se po okolí. ,,Oh sì, che bellezza!?*" Vzdychá Val. Bydlíme tady už od mala, ale pořád je tu co objevovat, v tom jsem s ní za jedno. ,,Nejdřív bych zašla k Florentině pro gelato, pak půjde vše líp." Nic nenamítám, alespoň budu moct na chvíli utéct z téhle absurdní situace a prohodit pár slov s někým normálním. ,,To zní famózně! A jaká je nejlepší příchuť, Val?" Takže si hraješ na amico, jo? ,,Samozřejmě, že žvejkačková!" Vypískne radostí bez sebe.

Sedíme u fontánky, která mě alespoň osvěží, když už se musím potácet rozpáleným Milánem, jen tak, mio Dio. ,,Vážně, grazie per gelato!! Já nikdy neměla tolik kopečků! Co když to nesním?" Rozplývá se Valentina. Ten giovanotto* se zbláznil, koupil jí jich pět, už teď mi z toho mrznou zuby. Já jsem si vzala svoji oblíbenou klasiku, kopeček mangové. ,,A jaká je vlastně mangová? Ta se mi tam už nevešla..," zasměje se s vrchovatým kornoutem gelato Harry. ,,Ta je nejlepší, o tom není pochyb," zamávám mu žlutým kopečkem před očima. To jsem ale nedomyslela. Gravitace je mrcha. Moje milované gelato, už trochu rozteklé horkem sklouzlo přímo do mého výstřihu. To je prostě...to, co jsem teď ze všeho nejvíc potřebovala. ,,Já jsem teda šikovná," a s těmahle slovama se pokusím shrabat zbytek z výstřihu do kornoutku, pak se nakloním nad fontánu a opláchnu se. Ne, neuniklo mi, že na mě celou dobu zíral, zatímco se Val smála jako vyšinutá. Jsem sice zvyklá na ty sexistické pohledy od chlapů, ale od něj jakoby to bylo ještě horší.

,,Začala bych cattedrale di Milano*, tu prostě nemůžeme vynechat!" Spřádá plány sorella. ,,Myslím, že by stálo za to, zajít i do parku," přispěju svým názorem. ,,Super, ale kudy?" Zasměje se Styles. ,,Dáme se rovnou za nosem, to fakt nepřehlídneš."

 A tak, na první pohled jako coppia felice con bambino*, zamíříme na to nejlepší místo v Miláně, kam chodím ze všeho nejraději. Nenechám si moje útočiště jen tak něčím zkazit, proto ignoruji pohledy kolemjdoucích curiosi*. Proč bych jim měla věnovat jakoukoliv pozornost, když jdu jen s Valentinou a tím nejprolhanějším bellimbusto* ze všech? Co oni o tom ví? ,,Hele! Támhle to vypadá jako naše místo!" Ukáže dychtivě Val na zastíněný kout pod mohutným stromem. Oba jen kývneme, zatímco nás už doslova tahá, aby nám ho náhodou někdo neobsadil.