Zlatej k̶l̶u̶k̶ brácha

6. Kapitola

17. Listopadu

Dneska mám narozky slaví je s klukama va studiu
Přijde zase Dominika brácha na toho se těším protože za ty 3 dny jsme byli spolu venku a jelikož jsem spala u Dominika tak přijel i jeho brácha takže to bylo super že jsem s ním byla vlastně každý den

Spala jsem v pokoji pro hosty s Danem

10:00

"Dani, vstavej" začal mě budit nik a jeho brácha oba mi dali pusu na tvář

"já chci ještě spát nechte mě kluci" ospale jsem jem "odcekla"

"zlato musíš vstávat a hlavně máš dneska narozeniny" řekl mi nik a sedl si na kraj postele

"dobře tak já vstanu to zkusím"
Nějak jsem se vykopala z postele a šla dolů na snídani

Kluci k snídani udělali palačinky

Upřímně je mi líto nika protože se s ním rozešla ta jeho holka ale na druhou stranu byla to kur2talze mi to líto moc není spíš je to dobré pro nika ale je smutnej

Po snídani jsme chvilku koukali na televizi
Nik koukal do mobilu a Dan šel prej ven s kamarádama

Sedla jsem si před nika na zem a ruce jsem dala křížem a opřela je o jeho nohy a o ruce hlavu

"copak?" zeptal se nik když jsem na něj koukala lehce smutným pohledem

"mě chybí bráchove objetí... Chci být už s ním" sklopila jsem zrak byla jsem celkem dost smutná, něco mě žralo a nevím co

"pojď sem princezno" vzal si mě na klín a objal

"díky" spitla jsem
Nik mi na to jenom kejvnul

Po ani ne půl minutě jsem si na nika sedla obkročmo sedla jsem si schválně dal aby se náhodou nestalo že bych se dotkla nějak blbě Nika tam dole

Jak jsem na Nikovi seděla tak mi bylo divný proč mě drží za boky nebo za zadek
Bylo to takový divný... Jiný
Chtěla jsem nika pevněji obejmout aby mě taky objal ale stalo se co jsem nechtěla
Omylem jsem "přejela" svým rozkrokem po tom jeho

Nik mě přitáhnul blíž k němu tak aby se naše rozkroky dotykali co nejvíc
Nevím co to bylo ale byla jsem úplně v jiným stavu byla jsem mokrá a chtěla jsem aby něco bylo ale vlastně já nechci

"niku co děláš?" blbá otázka...

"kotě chci ti jenom udělat dobře hm?" když to řekl pritahnuk si mě ještě víc k sobě a chytil mě pevné za zadek

"dominiku" řekla jsem potichu celkem s obavama

"neboj se zlato jsme sami" zajel mi rukou pod tričko bylo to příjemný ale i nepříjemný
Vzal mě do náručí a odnesl k němu do loznice

"dominiku já nechci..." řekla jsem mu ldyt už to zachazelo moc daleko a dával mi ruku do kalhot

"co nechceš mě?" zeptal se, celkem picpvska otázka

"dominiku já nechci o to přijít na svoje 14 narozeniny" byla jsem trochu naštvaná takže jsem mluvila až moc vážně... Možná na něj zařvala

"promiň nedošlo mi to" řekl smutné viděla jsem že měl skleněný oči sedl si na kraj postele ke mě zády

"niku pojď sem" objala jsem ho zezadu aby jsem projevila trochu city

"vážně promiň princezno, já nechtěl" stáhnu si mě do objetí
Dala jsem mu pusu na čelo
Bylo mi fajn... Ale s bráchou by to bylo lepší neříkám nic

Po nějaký době jsme šly do studia bylo něco kolem 17:00

17:45

Seděla jsem na kauci se sluchátka a v uších najednou mi je někdo vyndal a zakryl oči

"Jakub?" hadala jsem jméno člověka který mi zakrývá oči
Žádná odpověď takže abych měla nějakou nápovědu dotkla jsem se rukou co mi zakryvaly oči

"Matěj..." řekla jsem a do očí se mi dalo pár malich slz

"ano" řekla brácha
Já mu skočila do náruče a rozbrevel jsem se strašně moc mi chyběl a hlavně jsem potřebovala od něho už konečně obejmout

"copak? Neplakej jsme spolu" řekla když mi otiral moje slzy štěstí ale i smutku

"nic,ale chyběl jsi mi... Slibuje že budeš už jenom se mnou?" zeptala jsem se ho strašně potichu
Přitisknul si mě víc k sobě a řekl že jsem jenom jeho takže jo bude se mnou na furt