1.

39 3 0
                                    

Znáte takové to odpoledne , kdy je člověk líný jít něco udělat , nebo nedej bože pracovat , a místo toho , by popadl všechny své dosud našetřené peníze a vyrazil utrácet do města?! "Ano...přesně takový den mám dnes !" pomyslela jsem si... "Skusím napsat Andy ( mé nejlepší kamarádce ) , jestli nechce jít se mnou.."
_________________________________________

Tess
"Ahojky lass..nechtěla by jsi dneska se mnou do města , prolézt nějaké obchody a pořídit si nějaké nové oblečení na oživení šatníku?😄"

Andy
"Ahoj. Promiň mi to , ale dnes nemůžu...naši berou do divadla...🙄a nedali si vymluvit to , aby nechali doma"

Tess
"Ohhh...to je škoda. Upřímně lituju😂🙄. Tak snad někdy jindy. "Užij" si to😂😅...zatím zdarec"

Andy
"Ty jsi potvora😂😠!! Ahoooj❤"
_________________________________________

"Tak když Andy nechce...nebo spíš nemůže , tak půjdu holt sama." Popadla jsem menší batůžek , do něj hodila peněženku , mobil , klíče od domu a vyrazila jsem na autobus , který měl jet přesně za deset minut , směr nejbližší nákupní centrum.
Když jsem nastoupila do autobusu , sedla jsem si k oknu úplně vzádu...docela se divím že je tu dnes místo...většinou je to tu obsazené nějakou partou kluků..očividně mám dnes štěstí...
Hned co jsem vystoupila , vydala jsem se k hlavnímu vchodu do centra. Stavila jsem se v Mc Donaldu , kde jsem si dala nějaké kuřecí kousky a Colu. Potom jsem zašla do pár obchodů s prádlem a koupila si asi čtvery nová trika , jedny tepláky , dvoje šaty a asi tunu doplňků...brala jsem doplňky od vlasů až po řetízek na kotník.. A jako poslední jsem šla do většího obchodu , klasicky s jídlem. Vzala jsem si nějaké sladkosti a šla to všechno zaplatit.. Kouknu se na mobil..."To je tolik?!" Bylo za minutu osm , a ještě ke všemu se z repráků v obchodě rozezněl ženský jemný hlas , že za pět minut zavírají..."No super..." řeknu docela nahlas a rozběhnu se přes celý nákupní areál rovnou čarou ke kasám...ale když prudce zatáčím a jsem skoro tam , vrazím do nějakého kluka..oba jsme spadli na zem a Já se začala smát..on mě pouze probodával pohledem , a prudce po mě štěkl..."Co děláš ty krávo pitomá?! Kam čumíš?!" V tu chvilku mou myslí projela rychlá myšlenka... "Tyhle slova ( nadávky) miluju...slova mých snů.."Oba jsme sebrali ze země věci co jsme si následně nesli ke kase , a Já se zmohla jen na potiché "promiň.." načež už mě stejně ignoroval , a jen si psal kdo ví co , na nějaký kousek papíru.. Když jsem se trošku vzpamatovala , koukla jsem se do koho jsem to vlastně napálila...byl to kluk , vzhledem tak na 18 let a o výšce skoro dva metry..oproti mě jednoduše obr.. Na delší prohlídku už nebyl čas...
Když už jsme oba vycházeli se zaplaceným nákupem ven , chtěla jsem se dát směrem na zastávku a na autobus zpátky domů..ale On mě chytl za ruku , hodně pevným stiskem...rozbušilo se mi srdce a projela mnou vlna adrenalinu a touhy...jen tiše řekl "Zavolej mi" a podal mi menší bílý papírek s jeho číslem..."Tak tohle tam spisoval!" Pomyslela jsem si...potom se na mě ještě jemně usmál , a odešel druhým směrem než Já..
V tu chvíli jsem měla v hlavě opravdu zmatek...nejdřív po mě řve krávo , a jaká jsem pitomá , a potom tohle??! Že by to bylo konečně to co jsem hledala??! To ještě nevím , ale mám v plánu to zjistit..

Snad se vám první kapitola líbila a nějakým způsobem zaujala...

- Vaše Tess

Celá jehoKde žijí příběhy. Začni objevovat