Love & Bet [DNF] ✓

23./Feelings,again..

POV GEORGE

4 dny do odjezdu

"Takžee.. Londýn jo?" Ptal se mě Karl když jsme seděli o obědě na hlavní zahradě."Uhh no jo.. Naposledy jsem tam byl tak když mi bylo pět" zachechtal jsem se a kousl jsem si do salátů "Tak to musí být super ne? možná potkáš nějakýho blázna co dokáže cestovat časem!" Nevím co s tím cestováním časem furt má heh ale je to s ním čím dál víc zajímavější "Uhh no jo, cestování časem s tebou mi bude chybět Karle" odložil jsem vydličku do krabičky a podíval se na Karla "Ale mě taky Gogy,bez tebe to nebude ono." Karl mě obejmul a já ho pevně stiskl."budeš mi chybět Georgi." Zašeptal mi do ucha a odtáhl se odemě.Měl skleněné oči, bože tohle je na mě moc."omlouvám se že ruším ale...Georgi mužem si promluvit?" Stoupnul si před nás Will a já se na něj usmál "Hned budu zpátky Karle" vstal jsem a s Willem jsme šli ke kytkám "Niki mi to teď řekla,je to pravda?" Položil mi ruku na rameno a já se zhluboka nadechl "Jo, zbývají 4 dny.Jsi vlastně jediný kterému jsem to zatím neřekl" koukl jsem se na něj a Will mě obejmul "Tak jo ale budeš mi volat!" Odtáhl se odemě a já se zasmál "Bude to jako před mím nástupem jsem, Pane Golde." Usmál jsem se a Will mě pustil "Asta la Vista Georgite" Will se otočil a já byl rád že to mám za sebou.Otočil jsem se zpátky na Karla který mě koukal a já se začal smát "Hej! vrať mi ten mobil!" Začal jsem Karla nahánět po dvoře než nezvonilo na 5 minut a my už měli přikázáno jít zpátky do třídy.Karl mi vrátil mobil a odešel na Chemii, upřímně mu závidím já mám totiž Zeměpis mwahh nenávidím ho.Největší rychlostí jsem vyběhl do 6 patra do třídy a sedl si na nějaké random místo,hned v tom zazvonilo a já si něčeho všiml a to toho že jsem si sedl za Dreama.Oh bože to si děláš srandu? nechtěl jsem ho vidět do tý doby než budu na letišti whaaggh.Učitelka vešla do třídy a já se začal soustředit abych nedostal poznámku,zase.... XDD

DREAM POV

George si za mě zrovna sedl.No upřímně nevypadal že by s toho měl radost, vím že jsem to zkazil a teď semnou zase nebude mluvit on.Nad touhle myšlenkou jsem se jen nadechl a vydechl když v tom do třídy vešla učitelka a já už jen vnímal hodinu

-PO HODINĚ-

Vyšel jsem z učebny Zeměpisu a měl namířeno k východu, měl jsem totiž odpoledku zastavil mě Nihachu "Niki?" Otočil jsem se a pustil kliku od východních dveří "Dreame..omlouvám se dobře?" Zhluboka dýchala jak kdyby zrovna uběhla maratón a já se otočil zpátky ke dveřím "To je v poho,jen mi dej víc času" odešel jsem ze školy a sedl si na lavičku.Občas domů na odpoledku nechodím nemá to totiž cenu,koukal jsem do Telefonu když v tom kolem mě prošel George s jeho sestrou a George mi věnoval pohled "Ahoj Dreame" řekl a dál se věnoval jeho cestě do auta jeho mamky.Nejspíš to udělal jen kvůli slušnosti protože na něm jde vidět že ho něco trápí když mě vidí,znovu jsem se věnoval mému telefonu na kterém jsem na instagramu projížděl Georgův účet

mám pocit že jsem svým pocitům i tak neunikl..

Dneska trochu menší kapitola protože je týden a já jsem vyčerpaná ze školy 👁️👄👁️