Kevin stál na zádi lodě Angeliky a dýchal mořský vzduch. Sledoval nekončící moře a poslouchal jeho hlasité vlny které naráželi do lodě. "Do práce ty kryso líná!" Zařval na něj kapitán Derek. Podíval se do mladé tváře Kevina a přišel k němu kulhavou chůzí protože měl pravou nohu dřevěnou. Jeho dlouhé černé vlasy jako havraní peří mu zakrývali jeho hnědé oči a zjizvenou starou tvář. "Slyšel jsi mně? Za chvíli jsme v hnízdě sirén! Musíme být připraveni!" Kevin se na místě vzpamatoval "Ano pane!" Kapitán Derek se chytl za svůj kožený pásek a upravil si svůj rudý oděv. Podíval se na svou vlajku, černá lebka pojídající obřího hada. Význam měla jednoduchou, byli to lovci mořských příšer. Příšer co žili v legendách a nejtemnějších příbězích. Kevin šel pomáhat nachystat děla a střílny s harpunami. Ostatní členové posádky si dávali do uší vosk aby neslyšeli ten nádherný zpěv sirén který by je stáhl ke dnu za jistou smrtí. Derek mezitím došel ke kormidlu a udržoval kurz. Posádka běhala po palubě z místa na místo, potřebovali být připravení na ten obří hon co se chystal.
Brzy bylo vše hotovo, dělostřelci a střílny byli umístěny různě po palubě a už jen čekali kdy zazní rozkaz. Kapitán Derek vyhlížel cestu před nimi a uviděl kamenný ostrov. Vzal svůj zlatý dalekohled a podíval se směrem k ostrovu. V tu chvíli ji spatřil, sirénu. Byla to pouhá chvíle ale věděl že jeho zrak ho neplete. "Připravte se pánové! Jsou tam!" Zakřičel a věděl že jich tam bude více. Vždycky jsou spolu ve větším počtu. Náhle něco udeřila do pravoboku lodi a Derek se pousmál. Přišel k zádi lodi a přesekl lano které spustilo obrovskou síť která zakryla dobrých dvacet metrů na šířku. Po pár vteřinách se síť začala třást. "Tahejte! Tahejte vy chátro líná!" Zařval Derek. K síti přiběhli dva muži a tahali za lano. O pár chvil později se nad zádi objevila siréna zamotaná v síti. Měla fialový ocas se šupiny které zakrývali její vnady. Derek se pousmál. "Za takové šupiny překupníci dobře zaplatí!" Přišel k siréně, měla blonďaté vlasy, tmavě modré oči a tvář jako anděl. Dřív než stihla něco říct tak mladou sirénu kapitán Derek probodl svým ocelovým mečem. Rudá krev tekla po jeho meči a kapala po zádi. Přesekl síť a její bezvládné tělo spadlo na dřevěná prkna. Kevin to vše sledoval a věděl že kapitán Derek je nejlepší ve svém oboru protože s danými tvory nezná soucit. Náhle však uslyšel slastný zpěv a ani mu nedošlo že jako jediný si zapomněl dát do uší kousky vosku. Ten nádherný zpěv ho nutil jít směrem k moři.
Byl už u přídě lodi když v tom se z moře vynořila mořská řasa a zamotala ho kolem pasu. Cítil jak ho táhne směrem do moře. Šok ho probudil z tranzu a on začal bojovat o svůj život avšak marně. Cítil jak padá směrem do moře a jakmile se ponořil cítil jak ho drží cizí ruce. Chvíli trvalo než se ve vodě zorientoval ale pak jí uviděl. Byla to další siréna, černé vlasy, milý obličej a tmavé oči jako noční obloha a malé zářivé body jako kometa na obloze. Cítil jak se její nehty dotýkali jeho zad dokud necítil bolest. Drápy se dostávali do zad hlouběji a hlouběji. Cítil jak mořská voda reaguje na otevřené rány co měl. V plicích už mu docházel vzduch a tak se začal vzpírat jak jen mohl. Kopal, snažil se odstrčit sirénu pryč, křičel by kdyby mohl. V tom se objevila další která se svými drápy zabodla do levé ruky. Ucítil další proud bolesti a zakřičel díky čemu si vypotřeboval další část vzduchu.
"Tohle je můj konec?" Pomyslel si v tu chvíli. Nad sebou viděl spodek lodi jak dál pluje nad ním a on už se loučil se svým životem. Pomalu zavíral oči a cítil jak mu siréna dává drápy přímo ke krku. Věděl že smrt bude aspoň rychlá.
"Kevine! Vstávej! Slyšíš mě?" Okřikl ho jeden z lovců. Byl to Olek. Svalnatý muž , plešatý se zeleným okem. Na levé tváři měl obří škrábance které vedli i přes jeho oko. Modrá tunika na něm byla upnutá stejně jako jeho hnědé kalhoty a kožené boty měl děravé.
"Jak jsem, já myslel že jsem..." Olek se zasmál a řekl
"Smrt tě ještě nechce příteli" Kevin viděl že jsou v podpalubí a že se naproti nim zabíjí siréna která ho ještě před krátkou chvíli chtěla zabít. Museli ho vytáhnout šachtou co byla umístěna v podpalubí. Byli to dveře které byli umístěny dole podpalubí. Když se otevřeli mohli se chytat stvůry i pod lodí. Nad šachtou byla i obří síť která měla stvůry chytat. "Vděčím ti za svůj život, už po druhé " řekl Kevin který v rychlosti vstal a přišel k siréně která se ho pokusila zabít. Ležela v koutě obklíčena čtyřmi muži. Všichni do ní bodali, pomalu krvácela a jiskra v očích začala zhasínat. "Dneska jich máme šest, to je víc než dost" řekl Olek s radostí. Kevin jen přikývl a chtěl jít pomalu na palubu když na něj Olek zařval. "Raději zůstaň tady! Dneska si už riskoval dost. Nový lovec se hledá opravdu těžko."
