kapitola 20.-~how it was ? ~

609 32 0
                                    

Upřímně je mi líto Eleny . Už znovu ztratila dalšího člověka ve svém životě.  Už znovu má na sobě černé šaty a už znovu má uplakané oči a velkou díru uvnitř sebe . Začínám si myslet že to je její prokletí a že jednou bude možná koukat i na mou smrt .

No tyhle akce pro mě moc nejsou a tak jsem se hned potom vypařila . Bylo toho na mě moc musela jsem si dát víkend pohov.  A tak jsem napsala Stefanovi zprávu ,která ve zkratce obsahovala že jedu na víkend si od všeho odpočinout , ať se postará o Elenu , ať o mě nemá strach nebo starost a hlavně že když se cokoli bude dít že mi má zavolat nebo napsat .

Napsala jsem i Eleně ať se drží a docela podobnou zprávu jako Stefanovi .
Elena mi poslala o pár minut později zprávu s tím že má její rodina chatu a že tam si můžu jít odpočinout a že si mám vyzvednout klíče a že jejich chata byla napsaná na rodiče nebo-li adoptivní rodiče ,ale teď když jsou mrtvý je chata Eleny a tak až tam budu mám Eleně zavolat a pozve mě přes telefon .

Jela jsem domů a zbalila si vše potřebné a pak vyzvedla klíče a jela .

Měla jsem předem navržený plán . V pátek nebo-li dnes si budu užívat samotu a to že prozatím nic nevím . Večer a v sobotu ráno budu vzpomínat nebo provádět kouzlo a po zbytek víkendu vymýšlet plán co dál.

Chata byla nádherná a prostorná . Po tom co mě Elena pozvala dál jsem se tak trochu ubytovala a udělala si čaj a vzala deku z gauče a šla přímo na balkon kde jsem si sedla do houpajícího křesla co byl zavěšený o strop a užívala si výhledu. 

Přestože jsem si ten čas užila mě trápil pocit strachu a nejistoty.  Bála jsem se toho co bude dál . Nejhorší na této situací bylo, že jsem si to tu teď nemohla zjednodušit alkoholem ,aby kouzlo pak probíhalo snaz.

Když konečně nastal ten večer a venku už byla tma jsem v obýváku dala svíčky do kolečka a sedla si dovnitř kolečka svíček. Začala jsem říkat kouzlo z Grimoáru Bennetovych a plamen svíček vzrost . Říkala jsem kouzlo a soustředila se na své myšlenky nebo přesněji na ten rok kdy jsem ho potkala , každičkou zmínku , vidění nebo polibek  . Vše . Kouzlo samo o sobě bylo dost silné a tak jsem byla ráda ,že jsem cestou sem zabila pár čarodějek jinak už bych byla už teď vyčerpaná.  Když kouzlo skončilo plamen svíček vzrost ještě více a já omdlela a objevila se ve tmě .

Když jsem se další ráno probudila chvíli jsem nevěděla vůbec nic až pak jsem si začala vzpomínat a při sebemenším vzpomínce jak šílené to bylo jsem se musela zasmát .

Po tom co jsem byla ve tmě se začali objevovat všude takové obří obrazovky , ve kterých hráli vzpomínky . Nejdříve se ukázala ta vzpomínka když jsme s mou sestrou dostáli do Británie a Elijah nám představil Niklause . Tentokrát už jsem cítila co jsem v tu chvíli cítila . Cítila jsem menší strach z něho . Zároveň i respekt ,ale bylo na něm něco co se nedalo popsat  .

Následně vzpomínka na to jak jsme seděli s Elijahem a mou sestrou dole na zahradě a Nik přišel celý od krve . Cítila jsem to co předtím a zajímalo mě co dělal . Či byla ta krev . Následně se ukazovali ostatní vzpomínky ať to byly přímo s Klausem nebo si o něm někdo povídal . Všimla jsem si časem změnu mých citů . Ze začátku to byl strach , respekt a jak už jsem řekla něco co se nedalo popsat slovy později to byla ještě větší zvědavost a strach ubýval ,ale ten pocit co se nedal popsat byl ještě větší .

Taky jsem si všimla ,že při vzpomínce v mém pokoji . Chvíli po tom co jsem se proměnila a všichni odešli z pokoje , jsme se políbili a tu byla odpověď na mojí otázku ........Ano .....Ano milovala jsem ho . A když se mi ukázala naše poslední vzpomínka z toho roku . Kdy jsme byly v jeho pracovně a kdy mi říkal co udělala má sestra ta láska byla nejsilnější ,ale přecejen svým způsobem dětská ,ale to nebyl jediné city . Věděla jsem, že ta láska mě zabije a že musím utéct a to ...to jsem i udělala .

Snažila jsem se rozdychat to na co jsem si vzpomněla, ale střízlivá to nedokážu a tak jsem konečně běžela pro alkohol a vypila hned celou flašku a to že bylo ráno mi bylo úplně ....no však víte . Jak jsem mohla kdy milovat takového psychopata ? To mi běželo hlavou už předtím a ani po té co jsem si vzpomněla odpověď stále zůstává neznámá.  No abych si vyjasnila co dál zbývalo mi mu zavolat . Vytočila jsem jeho číslo a čekala až to přijme. 

,, Grace ? "

,,Niku ...."

,,Proč mi voláš zlato ? "

,, Vzpomněla jsem si ..."

,,Na co ? "

,,Na to co jsem k tobě cítila . "

Řekla jsem a slyšela jak se jeho dech zastavil. 

,,A co si ke mně cítila ? "

,,To že jsem tě milovala . "

,, Nepovídej zlato . Vážně ? Tak proč si utekla.  "

Řekl hlas za mnou a já se otočila.  Byl tam Klaus . Ve dveřích Elenini chaty stal on a mě se do očí vrhali slzy , které jsem marně chtěla zakrýt. 

,, Proč si utekla ?! "

Ztrácel Nik nervy .

,, PROČ ?! "

Zakřičel když jsem neodpověděla.

,, Protože naše láska by mě zabila . "

Řekla jsem potichu ,ale pro upíra stále slyšitelně až moc dobře . Nik se zarazil a s utrpením na mě koukal .

,,Já bych tě nezabil Grace ..."

,, Možná ty ne ,ale sám si věděl ,že by to nefungovalo . Máš milióny nepřátel a tvé city se mění každou sekundu  ."

,,To říkáš ty . Mé city k tobě se neměnily Grace .... Víš jak mi bylo když jsem přišel z neúspěšného lovu tvé sestry za ženou na kterou jsem se těšil .... těšil jsem se až přijdu k tobě políbím tě a ....a všechno další ,ale ty jsi tam nebyla ... Jediní co po tobě zbylo . Byl dopis obsahující recitují

Niku je mi líto, ale tak to nejde . Nemůžu  žít s někým jako ty. . Naše láska by nás a hlavně mě zabila  a zemřít nejsem připravena . Opatruj se  Grace .

Bolelo mě to Grace . Zranila si mě . "

Řekl a po obličeji mu stekali slzy.  Kdybych nebyla plná citu určitě bych řekla něco jako ,, Kdo by to byl řekl , že Klaus Mikaelson má city ?,, Ale to jsem neřekla a jen na něj koukala .

20.

PIERCE :  𝕥𝕙𝕖 𝕔𝕝𝕖𝕧𝕖𝕣 𝕖𝕧𝕚𝕝 𝕥𝕨𝕚𝕟Kde žijí příběhy. Začni objevovat