Second chance

3.4K 133 14
                                    

O týden později:

Už uběhl celý dlouhý týden, kdy mě Niall podvedl. Většinu času jsem trávila ve škole nebo v nemocnici u mamky. Když jsem se pak vrátila, zalezla jsem do pokoje a vycházela ven jen když to bylo opravdu nutné. Neměla jsem na nic náladu. Jen jsem koukala z okna, přemýšlela nebo ležela na posteli a koukala do stropu. Ani jsme s Harrym nikam nešli. Doufám, že z toho v Modest! nebudu mít problémy. Naštěstí mě Harry k ničemu nenutil a choval se ke mně docela mile, což mě překvapovalo. Niallovi jsem se vyhýbala, jak jen to šlo. Bohužel jsem ho i přesto párkrát potkala. Pokaždé když mě viděl, na pár vteřin se na mě podíval s bolestným výrazem a snažil se mi omluvit, ale já ho ignorovala a odešla. Bylo to hrozně divné. Moc mi chyběl, ale pořád jsem se nedokázala rozhodnout. Alespoň jsem měla ten týden čas, abych si to promyslela.

Naštěstí se mi v týdnu povedlo přemluvit Michaela, aby šel na rande s Jenny. Nejdřív jsem mu nechtěla říct, že mě Jenny vydírá, ale nakonec to ze mě stejně dostal. Adell mi říkala, že se opravdu sešli, ale Michael Jenny ty fotky sebral, roztrhal a vynadal jí, jak si vůbec něco takového může dovolit. Nejdřív jsem tomu nechtěla věřit, ale když mi to potvrdil sám Michael, už jsem tomu věřila. Byla jsem mu hrozně vděčná za to, že mi pomohl. A dokonce jsme se více spřátelili, ale to je jen tak bokem.

..........

Ležím na posteli, jak jsem to dělala celý týden, přemýšlím a koukám do prázdna. Mezitím si hraju s řetízkem, co jsem dostala od Nialla. Hrozně moc mi chybí a vím, že toho, co udělal lituje. Bylo to jen jednou a já ho pořád miluju.

Vstanu z postele a pomalu dojdu ke dveřím. Vyjdu na chodbu a zastavím se před Niallovým pokojem. Vím, že tam je, protože je na tom podobně jako já. Nevychází. Zhluboka se nadechnu a zase vydechnu. Třesou se mi prsty, když natahuju ruku, abych zaklepala. Uslyším slabé dále a tak zatáhnu za kliku a vejdu. Niall leží na posteli jen v teplákách. Žaluzie jsou stahlé dolů, takže v pokoji je šero. Je tu neskutečný bordel. Všude po zemi a na stole jsou rozházené věci a oblečení.

,,Thess?'' Uslyším Niallův překvapený hlas. ,,C-co tady děláš?'' Zakoktá a posadí se na posteli. Pomalým krokem dojdu blíž k němu.

Přišla jsem si s tebou promluvit.'' Řeknu tiše a sklopím pohled dolů. ,,Můžu?'' Zeptám se a ukážu na kraj postele. Niall přikývne. Posadím se na kraj a cítím, jak se mi prsty klepou nervozitou.

,,Thess.. Já... Hrozně mě to mrzí...'' Začne Niall, ale já ho přeruším. ,,Ne, Nialle.'' Podívám se mu do očí, ve kterých se mu zalesknou slzy.

,,Nech prosím mluvit mě.'' Řeknu a když Niall mlčí, pokračuju. ,,Celý ten týden jsem o tom přemýšlela...'' Na chvilku se odmlčím a zhluboka nadechnu, než zase pokračuju. ,,Moc to bolelo, víš?'' Podívám se mu do očí a cítím, jak se mi slzy derou do očí. Niallovi taky, ale ten je na rozdíl ode mě nechá volně téct po tvářích. ,,Jenže, já tě pořád miluju a hrozně jsi mi celé ty dny chyběl.'' Jen co to dořeknu, Niall se na mě nevěřícně podívá.

,,Takže mi odpouštíš?'' Řekne tiše.

,,Odpouštím.'' Přikývnu a Niallovi se rozzáří oči. Natáhne se ke mně, ale já ho rukou zastavím. Překvapeně se na mě podívá.

,,Musíš mi ale slíbit, že už se to nikdy nestane.'' Řeknu vážně.

,,Slibuju.'' Řekne. Pousměju se a vrhnu se mu kolem krku. Pevně mě obejme rukama kolem těla a já mu je omotám okolo krku.

,,Chyběla jsi mi.'' Zašeptá.

,,Ty mně taky.'' Řeknu a ještě víc se k němu namáčknu. Je to nádherný pocit zase cítit jeho ruce omotané okolo mého těla, vdechovat jeho vůni a cítit jeho přítomnost tak blízko mě.

,,Miluju tě.'' Zašeptám.

,,Miluju tě.'' Odopoví Niall a položí mě vedle sebe na postel. Lehnu si na bok, Niall mě rukou obejme okolo pasu a přitáhne k sobě.

..........

Otevřou se dveře a v nich stojí Louis.

,,Nialle..'' Začne, ale když si všimne i mě, zastaví se. ,,Thess?'' Zvedne překvapeně obočí. ,,Vy jste zase spolu?''

Přikývnu a Niall mě místo slov něžně políbí.

,,Já to věděl!!!'' Zakřičí Louis s úsměvem a rozeběhne se k nám. Skočí na postel a oba nás pevně obejme.

,,Co se tady děje?'' Ozve se Liamův hlas ode dveří. Trošku zvednu hlavu, ale Louisovo pevné objetí mi to moc nedovoluje. Je tu i Zayn a Harry. Všichni stojí u dveří a koukají se na nás.

,,Odpustila mi!'' Křikne nadšeně Niall a všichni, co stojí u dveří se na nás usmějí. Teda až na Harryho. Je to spíš takový smutná úsměv i když nechápu proč. Ty jeho nálady.

,,Hromadné objetí!!!'' Zakřičí Liam a se Zaynem se rozeběhnou k posteli a obejmou nás. Harry ale pořád stojí u dveří a dívá se do země.

,,Ty se k nám nepřidáš?'' Zeptám se Harryho, který se na mě podívá. Chvilku mě sleduje a potom se k nám rozejde. Roztáhne ruce a obejme nás. Podívám se Harrymu do očí, protože sedí hned naproti mně. Pozoruje mě, ale jakmile se naše pohledy setkají, podívá se jinam.

Uslyším vyzvánění mého telefonu, které se ozývá z mého pokoje. Všichni mě pustí, aby mi uvolnili cestu a já mohla přijmout hovor. Na displeji se objeví fotka Jessie. Konečně po dlouhé době mi zase volá.

,,Ahoj Jess.'' Řeknu, když hovor přijmu.

,,Ahoj.'' Zaslechnu popotáhnutí.

,,Co se stalo?'' Zeptám se vyděšeně.

,,R-ross se se mnou rozešel.'' Zavzlyká nesrozumitelně.

,,To je mi moc líto.'' Řeknu smutně.

,,Nevím co mám dělat.'' Rozbrečí se. ,,Všechno to vypadalo tak hezky a najednou tohle..'' Na chvilku se odmlčí. ,,Příští týden přijedu do Londýna.'' Řekne.

,,Vážně? To je skvělý! Už jsme se hrozně dlouho neviděli.'' Usměju se, i když vím, že to nevidí.

..........

Jess už musela jít, tak jsme hovor ukončili a já se šla podívat zpátky k Niallovi do pokoje.

Nikdo tu ale není. Jen ten binec, co tu byl i předtím. Trochu se pousměju a zamířím do obýváku. Niall, Louis a Harry sedí na gauči. Liam je u stolu, něco dělá na počítači a Zayn zrovna přišel z kuchyně.

,,Kdo to byl?'' Zeptá se mě Niall.

,,Kamarádka. Příští týden přijede, takže se zase po dlouhé době uvidíme.'' Usměju se.

,,To je super.'' Uculí se Niall a Loui se k němu přidá. Když projdu okolo gauče, ucítím ruce na svých bocích, za které mě Niall stáhne vedle sebe na gauč. Vyhoupne si mě na klín a políbí mě.

,,Nechcete jít nahoru, vy hrdličky?'' Uslyším Louise, který sedí vedle Harryho na protějším gauči. Harry se prudce zvedne a rychlím krokem odejde. Po chvilce se ozve prásknutí vchodových dveří.  

,,Co mu zase je?'' Zeptá se Liam. Koukám, že nejsem jediná, kdo si všiml toho, že se Harry chová divně.

,,Nezajdem  nahoru?'' Zašeptá mi Niall do ucha. Podívám se mu do očí a opřu si čelo o to jeho. Nepatrně přikývnu. Niall se se mnou v náručí zvedne a odnese nahoru k němu do pokoje. 

Hrozně se chci omluvit, že jsem tak dlouho nepřidala. Nedjřív se stalo to se Zaynem, což už asi každý ví, takže jsem z toho byla smutná a absolutně na nic jsem neměla náladu. Pak jsem si to pos*ala ve škola, takže známky na nic. A dneska jsem se vrátila od babičky, kde jsem byla s kámoškou, takže jsem ani neměla čas. 

Nechci vás ale zdržovat mým nudným životem.

Taky mě hrozně mrzí, jestli jsem vís tímhle dílem zklamala, protože mi přijde vážně děsný. Moc se omlouvám.

Jinak přeji hezké Velikonoce :)

Mějte se krásně, skládejte básně a čusák!!!

FakeKde žijí příběhy. Začni objevovat