Fake

Wedding day

Stojím před zrcadlem a dívám se na svůj odraz. Bílé svatební šaty ještě více zvýrazňují kulaté břicho, v třesoucích rukách držím kytici bílých růží a na tváři mám nejistý výraz, který se mi přes veškeré snažení nepovedl skrýt.

,,Vypadáš nádherně.'' Ujistí mě mamka, která mi naposledy zkontroluje drdol, ve kterém mám přidělaný závoj. Tvrdí, že na své svatbě musím vypadat dokonale.

,,Už by jsme měli jít.'' Popožene nás můj táta, který si poklepe na své hodinky a naznačí, že je ten nejvyšší čas.

,,Nevím, jestli do zvládnu.'' Zakroutím hlavou s tichým povzdechem. ,,Jsem hrozně nervózní. Celá se klepu.'' Stěžuju si. Jen při pomyšlení na tolik lidí, které jsme pozvali mě děsí. Když si představím, že na mě všichni budou koukat, jak jdu k oltáři, abych se stala Harryho manželkou. Je to zvláštní o sobě mluvit, jako o Harryho manželce. Líbí se mi to, ale na druhou stranu děsí zároveň.

,,Samozřejmě, že to zvládneš. Užij si svůj velký den i za mě.'' Máma mě zlehka políbí na obě tváře, aby mi neponičila makeup a poodstoupí ode mě, aby si mě mohla prohlédnout z větší dálky.

,,Jsi krásná.'' Usměje se a hřbetem ruky si setře slzu, která ji stekla po tváři. Babička si stoupne vedle ní a obejme ji kolem ramen, snažíc se taky nerozbrečet.

,,Nedokážu si připustit, že moje malá holčička už je dospělá a právě se vdává.'' Vzlykne máma, zatímco babička jen přikyvuje.

,,Nechte toho, nebo se rozbrečím i já.'' Zakroutím hlavou a usměju se.

,,Vážně už musíme.'' Vloží se do toho táta a netrpělivě přešlápne z nohy na nohu.

,,Jsem připravená.'' Zhluboka se nadechnu a vyjdu z místnosti na dlouhou chodbu, kam mě všichni následují.

V bílých lodičkách dojdu až před velké dvoukřídlé dveře, za kterými na mě čeká Harry a dalších dvě stě lidí.

Zhluboka se nadechnu a vydechnu, abych si dodala trochu odvahy, a přijmu rámě, které mi nabídne můj táta. Zeptala jsem se ho, jestli mě dovede k oltáři on. Původně se mnou měl jít Jack, ale když jsem mu vysvětlila, co by to pro mého tátu znamenalo, s úsměvem zakroutil hlavou a řekl, že je to v pořádku.

Jakmile po tátově boku vejdu do obrovské místnosti, začne hrát hudba a všichni se postaví, pozorujíc mě, jak se pomalým krokem přibližuji ke konci červeného koberce, kde už na mě čeká Harry.

,,Jsem na tebe pyšný.'' Zašeptá táta, abych ho slyšela jen já, a pustí mou ruku, kterou od něj převezme Harry. Podívá se na mě s jiskrami v očích a nervózním úsměvem na tváři.

Dlouhý proslov mi jde jedním uchem dovnitř a druhým ven. Jediné, na co se dokážu soustředit je Harry, který se usmívá a pevně drží mé ruce v těch jeho. Už jako malá holčička jsem si vysnila tenhle den, aby byl dokonalý. S klidným svědomím můžu říct, že to, co teď zažívám, se nedá srovnat s dětskými představami, jaké jsem dřív měla. Právě zažívám jednu z nejhezčích chvílích v mém životě.

Po tom, co si oba vyměníme své ano a zlaté prstýnky jsme vyzváni, abychom se políbili. Harry na nic nečeká a přitiskne své rty na ty mé v hlubokém a vášnivém polibku.

...........

,,Tady jste, vy dvě hrdličky.'' Louis si stoupne přede mě a Harryho. ,,Všude jsem vás hledal. Je čas se jít bavit!'' Zajásá a chytne mě za ruku. Jedním pohybem mě dostane z Harryho klína, kde jsem doposud seděla a táhne mě za sebou do vedlejší místnosti. Po stranách jsou stoly s jídlem, kde se hosté mohou občerstvit a uprostřed místnosti je velký parket.