•𝐉𝐄𝐍 Ú𝐋𝐄𝐓•

21.

Andrew mi pomalu obklopil obličej svýma hřejivýma rukama a trošku si mě přisunul blíž. Dal mi tak něžný polibek. O můj bože. Nejlepší pusa mého života! Měl tak jemné rty. Když mě políbil, cítila jsem hřejivost. Hlavně u mého srdce ale taky v kalhotkách. Byla jsem v disneylandu. Jen jeden polibek a co všechno se mnou udělá.

Tom

Doprovodil jsem Olivii domů a pak mě ještě dost vášnivé líbala. Ona je fakt dračice. Chci jí vidět v posteli. Šel jsem šťastně domů. Konečně mám holku a můžu na Adél zapomenout.

Byl jsem už jen dům od mého baráku a v tom jsem uviděl nějakého vysokého borce, který líbá nějakou holku? MAY?! Šel jsem trochu blíž a zaostřil jsem oči. ADÉL?! CO TA TU DĚLÁ? O CO TU DĚLÁ TEN- ANDREW?! CO?! Andrew šel pak po schodech pryč. Když prošel kolem mě usmál se. Má možná hezký úsměv ale co dělá s Adél?! A CO ONA DĚLÁ U MÉHO BARÁKU?

Zaklepala na dveře a já jsem už byl u ní.
Adél: ,,Oh ahoj"
Nevině se na mě usmála.
Tom: ,,Co tady děláš?!"
Adél: ,,Díky za povzbudivý pozdrav"
Tom: ,,A CO ČEKÁŠ? Objevíš se jen tak-"
V tom otevřela May.
May: ,,A vy jste tu oba! No výborně budeme mít společnou večeři!"

Seděli jsme potichu u stolu a jedli. Slyšeli by jste i husí brko spadnout na zem. Díval jsem se zabijáckým pohledem na Adél. Furt mi nikdo nevysvětlil proč tu je a co tu dělá. Fajn, budu se muset zeptat sám.
Tom: ,,Co tu děláš?"
Adél přestala jíst a očima se na mě podívala. Polkla sousto a nadechla se ale May byla rychlejší.
May: ,,Ona ti to neřekla?"
Tom: ,,Ne"
May: ,,Aha tak chceš mu to říct sama nebo?"
Adél: ,,Nerada o tom mluvím"
Řekla a zahleděla se zpátky do talíře. Nepochopil jsem to.
May: ,,Její úchylný otec jí málem znásilnil a nebylo to po prvé. Dneska od něj utekla a nemá nikoho. Nemá kam jít"
Řekla a mě se hned udělalo jasno. Bylo mi jí líto. Nevěděl jsem, že vlastní otec jí chce ošukat. To proto o něm nerada mluvila. Podíval jsem se na ní. Viděl jsme jak tak tak zadržuje pláč.
Tom: ,,Oh to jsem...nevěděl"
Adél: ,,Nebudu vám to zavázet"
Řekla a usmála se. Odešla od stolu, poděkovala za jídlo a šla do pokoje pro hosty.
May: ,,Bude v pokoji pro hosty..."
Dodala a pokračovala v jídle. Bylo mi špatně, že jsem po ní hned ječel když si zažila to co si zažila.

Zaklepal jsem do, vlastně už jejího pokoje. Otevřela a měla napuchlé oči. Vypadala jakoby právě fetovala kokain ale bylo mi jasné, že brečela.
Adél: ,,Co tu chceš"
Tom: ,,Můžu dovnitř?"
Adél: ,,Jo jasně"
Řekla, popotáhla a ustoupila abych mohl vejít. Páni. Ten pokoj byl úplně jiný. Hezčí!
Adél si sedla ke stolu a koukala na mě, jak jsem si to tam prohlížel. Pak jsem si nakonec sedl na postel a kouknul na ní.
Tom: ,,Já...je mi líto co se stalo-"
Adél: ,,To nemusí"
Usmála se jen jak mohla. Zase měla slzy na krajíčku.
Tom: ,,Nevěděl jsem čím si procházíš"
Adél: ,,Jestli jsi tu přišel mě litovat tak-"
Tom: ,,Ne ne ne....přišel jsem se ti omluvit, za to jak jsem se choval"
Adél byla potichu tak jsem musel něco dodat.
Tom: ,,Choval jsem se jak kretén"
Adél: ,,.....a kdy se tak nechováš"
Usmála se. To mě rozesmálo taky. Konečně se směje. Úsměv jí sluší víc než komukoliv na světě.
Tom: ,,Hmmm fakta"
Dodal jsem a to si Adél uchechtla ještě víc. Díval jsem se na ten její vysmátý obličej. Něco jsem si uvědomil. Ona mi zkazí život. A to dost. A já si ho zkazit, teda pro teď, nechám.