3 os. Pov.
Hnědovlásek se právě prochází po louce, která byla hned za lesíkem u jedné vesnice, kde Taehyung žil celé dětství.
Louka je plná barevných květů a on si tu krásu prostě musel zaměřit na foťák.
Pracuje totiž jako fotograf a je v tom velmi dobrý. Fotí hlavně přírodu, ale poslední dobou ho začalo zajímat čím dál více focení lidí.
Vždycky se ptal kolemjdoucích, jestli by si je nemohl vyfotit, jenže ho každý odmítl a tak stále fotí jen přírodu.
Najednou mu zazvoní mobil, chlapec se podívá na jméno volajícího, než hovor zvedne.
,,Ano mami?" usměje se.
,,Zlatíčko, pojď domů bude oběd, udělala jsem bulgogi." ozve se hlas postarší ženy.
,,Dobře, přijdu, pa." povzdechne si a típne hovor.
Pomalu se rozejde do lesíka, samozřejmě by to nebyl Tae, kdyby si při chůzi nefotil lesní cestu a různou zvěř.Po nějaké chvíli byl ve vesnici a měl namířeno do domu s číslem dvacet šest, něco ho ale zaujalo.
Nedaleko něj před domem číslo dvacet čtyři, stojí nějaký muž s krabicemi v ruce asi si prohlíží dům.
Červený dům s číslem 24, je to v celku velký a prostorný dům, dříve tam bydlel jeho nejlepší kamarád, ten se ale odstěhoval do Soulu. Taehyung byl z toho dost zničený a došlo to málem tak daleko, že chtěl své matce ukrást kreditní kartu, sbalit si věci a odjet do Soulu.
Ale jméno svého kamaráda mu vypadlo, ale ví že začalo na J.
Muž se otočí směrem k Taehyungovy, nic nedělá, pouze se usmál a zamával. Taehyung jeho čin nejistě napodobil.
Musí uznat, že je velmi pohledný.
Ten úsměv..
Někoho mu připomíná...Najednou se ten muž pohne a rozejde se směrem k Taehyungovy. Nebyl moc daleko, byl jen o dům dál. Tae nic nedělal, jen pozoroval muže, který se před ním zastavil. Položí krabice vedle sebe a s úsměvem nabídne Taemu ruku.
,,Dobrý den, jsem Jungkook, zrovna jsem se přistěhoval." Jeho hlas byl celkem hluboký, Taehyungovy to nahánělo husinu.
Tae si s ním potřásne rukou.
,,Oh, tak to vítejte zde v Kangnamu, odkud jste sem přijel?",,Narodil jsem se tu, jenom jsme se s rodiči přestěhovaly do Soulu před pár lety." Tae vykulí oči, ale nic neříká. Že by to byl on? pomyslí si.
,,Říkal jste že jste odtuď, znáte tu někoho nebo-" Taehyung chtěl pokračovat, ale vyruší ho vyzvánění jeho telefonu.
,,O-omlouvám se, musím to vzít.." špitne Tae a nejistě pohlédne na Jungkooka.
,,V pořádku, neomlouvejte se, klidně to zvedněte." řekne mile Jungkook a odstoupí s krabicemi dál, aby měl Tae prostor na soukromý hovor.
,,Ano?"
,,Taehyungu! Kde jsi, musím ti něco říct." zaječí jeho matka.
Nejistě se podívá na muže za sebou, ten mu daruje králičí úsměv a Tae ucítí v břiše motýly.
Chvíli je ticho, poté vydechne.
,,Mami, taky ti něco řeknu, jen chvíli počkej, je tu nový soused a seznamuji se, díky za pochopení a ahoj." řekne zrychleně, Taeho matka chtěla ještě něco dodat, ale on už hovor stihl vypnout před tím než začala trojčit.
ČTEŠ
𝙊𝙣𝙚𝙨𝙝𝙤𝙩𝙨 - Bangtan Sonyeondan [cz]
FanfictionBTS, příběhy, Bl, smut (možná ;) a psaní na přání v jednom, o co víc si žádat? !Omluvte prosím Clouds 1 a 2, jsou mé první vydané oneshoty a proto nejsou nic moc (bylo mi 14, když jsem je napsala) Ale zlepšuji se a mám toho spoustu na dopsání!