𝙊𝙣𝙚𝙨𝙝𝙤𝙩𝙨 - Bangtan Sonyeondan [cz]

Clouds #2 / Taekook

Jungkook POV.

Ah, Taehyungie, doufám že sis už vzpomněl. Řekl jsem si v duchu.

Tak moc mi chyběl, mrzí mě až do teď, to stěhování. Chtěl jsem se mu přiznat k něčemu, ale bohužel, stalo se, co se stalo.
No nic, musím se zkrášlit, nemůžu vypadat jako vrabčí hnízdo.

Skip do 16:15

Ležím na dece na trávě a sleduji oblohu.
Takovou nádheru jsem neviděl už dlouho, kromě Taehyunga.

,,Jungkookie!" ozve se známí hlas plný radosti.
Rychle se zvednu a s úsměvem pozoruji běžícího Taehyunga.
Vyskočí mi kolem krku a já ho pohotově chytnu za nohy. Oba se rozesmějeme a otočíme se v kruhu.

,,Jsi to ty!" odtáhl se usměvavý Taehyung.

,,Ano, jsem, znám tě tak moc dobře a vím, že máš paměť zlaté rybičky, takže proto jsem dělal, že se neznáme." uchechtnu se.
,,Hah, vtipné." odfrkne ironicky Tae.

Oba se od sebe odtáhneme, tím navážeme oční kontakt.
,,Jak si se měl?" zeptám se a sednu si na deku. Tae udělá totéž ale s tím, že si lehne hlavou na moje stehna. Trochu se zachvěji, když ucítím tisíce motýlků v břiše.

,,No, stalo se toho hodně, do tvého domu se před dvěmi roky najednou nastěhoval jeden psychopat s puškou. Byl to takový starší a vrásčitý mrzout, pořád se jen mračil a nadával, hlavně na naše sousedy, mají malé děti a oba jsou mladí," rozpovídá se Tae, musím se pousmát, ,,a jednoho dne už mu došla trpělivost, šel do zahrady a přes plot se dostal do sousedovic zahrady a doslova to tam zničil. Všechnu zeleninu i ovoce, prostě všechno! Dokonce i zastřelil jednu slepici." rozčílí se Taehyung.

,,To je hrozné." odpovím mu na to lítostně.

,,To není ještě vše, totiž hned potom přelezl plot k nám a udělal nám to samé, jenže se rozhodl jít dovnitř, ale bylo zamčeno a tak vystřelil po klice a byl už u nás, já byl v tu dobu pryč, ale doma byla mamka, takže ji našel a vystřelil." začal se zasekávat, jako kdyby se snažil zakrýt třesoucí se hlas.

Rychle jsem zareagoval a starostlivě jsem mu prohraboval vlásky. Nemám rád když pláče, láme mi to srdce.

Hřbetem prstu ho pohladím po líčku, jeho pronikavý pohled byl smutný. Jako kdyby se mi díval do duše..
,,A kam ji postřelil?" zeptám se opatrně. Taehyung se pomalu zvedne ale rovnou zase lehne, tentokrát vedle mě. ,,Do nohy." zamumlá s pohledem upřený na mraky.

,,Ale taky se manželům Kimů narodili děti, jsou to malí špunti, jedna je holka a jmenuje se Ari, druhý je malý Eunji." rozzářil se a poté se pousmál. Na to pozvednu obočí.

,,Vážně? To je krásné, mohli bychom se zase s nimi sejít, i s dětmi." navrhnu a Tae na to přikývne. Je dobře že jsme odbočili od předešlého tématu, bylo mu smutno a to jsem po těch letech nechtěl vidět.

Náhle mi v hlavě proletěla myšlenka.

,,Co takhle něco vyfotit?" zeptám se povzbudivě. V jeho očích se mihly jiskřičky a taky se usmál. Jak já miluji jeho úsměv.

,,Tak jo." mikne rameny, zvedne se a vezme si svůj foťák. ,,Chci si vyfotit tebe." usoudí natěšeně hnědovlásek. Musím se usmát, je fakt roztomilý, ta jeho hladká pleť, jemný rysy, hlavně jeho oči, vždy na slunci jen září.

On je má zář.

,,Tak dobře, co mám teda dělat?" optám se krapet nervózně, obě ruce si strčím do kapes.
,,Hmm, zkus tohle." ukázal na sebe, v celku je to i vtipné, ta jeho neutrální tvář je opravdu dobře zahraná, jako nafoukaný model.