nemohla jsem uvěřit, že jsem jí na to kývla. ochranka mi právě skenovala lístky na koncert jedné kapely, o které jsem věděla přesně dve věci- jméno, které jsem měla tučně vytištěno na lístku a to, ze tady rozhodne byt nechci.
nikdy jsem moc nebyla na tyhle boybandy, ale moje kamaradka do teto kategorie zapadala dokonale- kratke cerne kratasy a velke oversized tricko s hlavou jednoho z kytaristu s blond highlity ve vlasech.
prave si popotahovala sve podkolenky, kterymi spolu s flanelovou kosilu dovrsila svou promenu v nejvice generickou fanynku roku 2015.
dostaly jsme papirove naramky a vpustili nas dovnitr.
kapela překvapivě nezněla zas tak špatně, postupně jsem se začala mírně pohupovat do rytmu, zejména kytarových sól hlavního kytaristy.
po chvilce jsem si uvedomila, že ta hudba není vůbec špatná, ba naopak už s davem spolupracovaly i moje ruce a z nenadání už jsem tančila ruku v ruce s pepinou a jednou další fanynkou, ze které jsme za chvíli udělaly naši druhou nejlepší kamarádka (promiň Indulo <3).
