v ateliéru se máme většinu času dobře. občas jíme, občas se díváme na chipmunky a občas pácháme hromadnou sebevraždu skokem z okna.
zrovna jsme se tak bavily pohledem na indulonu marně se snažící uniknout ze svěrací kazajky, do které ji dostal- zcela vědomě- filip, když přišel jediný člověk, který nám dokázal zkazit den.
no, člověk to pořádně asi nebyl, chyběl mu nos, neměl vlasy a jeho oblečení sestávalo z jediného kusu černého pláště, který mu líně povlával u nohou.
když už jsme u těch nohou, jeho nehty tam byly v takovém kontrastu s okolní pokožkou, že dokonce i filip- který rozhodně nemá footfetish a nechápe proč se ho každý ptá- na to mnouhokrát poukázal. je to docela strašidelné.
většinu času pak chodí po oboru, mumlá si něco "pod vousy" (vlasy nemá, takže mu samo sebou vypadalo i ostatní ochlupení. co víc mohu říct než jen že aspoň nemusí platit za žiletky).
velmi rád ztrhává obrazy ze stěn, ale dělá to přitom tak pečlivě, že by člověk nečekal takovou dedication ke strhnutí toaletního papíru ze zdi.
také nás občas proklíná, ale to většinou schytá indulona, takže je to každému jedno- nu což, zaslouží si to, hoe jedna.
chodila asi s každým klukem na škole a půlkou holek k tomu. řekla bych slay, ale nejsem na jejím smash listu, takže jsem si ji za to zapsala do svého death notu, který postupně zaplňuji večer křivdami spáchanými na mne lidmi za celý den. hortenzie tvrdí, že je to deníček, já však říkám, že když může rou chodit s kupou 2000+ demonu a infulona číst o gang bangu, můžu i já mít death note.
