Ledové Napětí ( Cuky x Reader fanfiction ) ( CZ ) [ DOKONČENO ]

Chapter 1

Když jsem byla ve vlaku, který jel do Prahy. Furt tam na mě někdo civěl. Neváhala jsem a koukla jsem kdo to je...
„ Počkat! To je Patrik! " pomyslela jsem si, když jsem se na něj podívala.
Najednou Patrik řekl. „ Už jsem si myslel že si mě nevšimneš. " Koukla jsem na něj a usmála jsem se.

Patrik je totiž jediný z KexCrew, kdo mě zná. „ Ježis nestůj tady a pojď si sednout vedle mě. " Hned jsem spustila, když to Patrik dořekl.
„ Ty jedeš do Prahy? Proč, já myslel že s Morrym a Míšou je ti dobře? " zeptal se opatrně Patrik. „ No víš já jsem neodjela jen tak náhodou a taky vůbec nejedu do Prahy. V Praze jenom přestupuji na autobus. " hned jak jsem mu to řekl tak vykulil oči a hned spustil.

„ Takže, ne jen tak náhodou jo? Co se stalo! Přejel ti někdo u rodičů kočku nebo co? " Patrik se na mě pak podíval nechápavým pohledem.
„ Ne! Z Prahy přestupuji na autobus do Kladna! " Patrik mě hned přerušil. „ Cože!? Do Kladna? Proč? " Na Patrikovi byl
vidět ten šok a proto jsem se hned musela zasmát.

" Protože... my přišla smlouva jestli, bych nechtěla hrát za jeden z hokejových týmu v Kladně. " Když jsem to dořekla hned jsem se musela usmát. Patrik na mě koukal jako by mi nevěřil.

Když se Patrik vzpamatoval, tak hned spustil. „ Nekecej! Takže hokejistka! V Kladně mám kamaráda co hraje hokej. Ty asi víš kdo to je ne? " Patrik tu větu dořekl a já jsem si v hlavě přehrávala lidi co hrají hokej a Patrik je zná.

„ Nevím. " řekla jsem poraženě. Patrik se začal smát a já ho bouchla do ramene.
" Hej! Dobře řeknu ti kdo to je! Je to..... Dominik! " Když Patrik řekl to jméno vůbec jsem nevěděla, kdo je to ten Dominik.

„ Neříkej mi že pořád nevíš? " Patrik na mě koukl jako by mě chtěl vykuchat. „ Cuky, Dominik.... ten debil co se směje jak hovado, když s námi volá. " Řekl Patrik a koukl z okna, aby se koukl na krásnou noční oblohu.
" Jo! Tady ten Dominik! Já nevěděla že se jmenuje Dominik a že vůbec hraje hokej. " zasmála jsem se.

Najednou vlak zastavil a my jsme byla na nástupišti v Holešovicích. Patrik se se mnou rozloučil a já hned utíkala s velkou taškou do autobusu, který jsem málem nestihla. Jela jsem už přes hodinu a už jsem byla na místě.

Vystoupila jsem a koukla jsem se na adresu, kterou mi poslal Pan ředitel týmu. Už jsem byla před stadionem a volala jsem panu řediteli.

Rozhovor :

Y/N : „ Dobrý den, tak jsem před stadionem. "

Pan ředitel : „ Dobrý den, hned zavolám kluky, aby vám šli otevřít. "

Ředitel hovor ukončil

Nečekala jsem ani chvilku a už mi někdo otevřel. Koukl na mě a řekl „ Tak pojď, ředitel na tebe čeká. "
Hned jak to dořekl už jsem byla za ním. Zaťukala jsem na dveře do kanceláře Pana ředitele a on mi hned otevřel.

„ Dobrý den, Paní Moravcová. " řekl a poukázal na místo na, které jsem si měla sednout.
„ Chcete něco k pití nebo něco k jídlu? " zeptal se mě a já hned odpověděla.

„ Ne, děkuji to je dobrý. " Odpověděla jsem a pan ředitel šel i hned k věci. „ Dobře, takže vy jste tady, protože jste se chtěla zeptat, proč budete s klukama. Je to tak? " „ Ano! Je to tak... " hned jsem odpověděla. " Dobře. S klukama jste z důvodu že se nám holčičí tým rozpadl a já jsem si nechtěl nechat ujít takovou nabídku, jako jste vy Paní Moravcová. "

Chvíli jsme si povídali a pak mi dal klíče od mého bytu a já šla do mého nového bytu. A nečekaně jsem po cestě potkala... Dominika.

„ Hej! Fanoušci tady už nemají co dělat! " zařval na mě. Hned jsem se bránila. „ Za prvé nejsem fanoušek a za druhé jdu od pana ředitele tak se laskavě uklidni. " Řekla jsem a šla jsem domů. Když jsem odcházela nějak jsem cítila že se na mě furt dívá.

——————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————

Doufám že se vám první kapitola líbila a doufám že se těšíte na další. <3

Mám pokračovat?