Pól roka ubehlo ako voda.Sme stále spolu?Sme.Funguje to?Vôbec.Hádame sa.
Leto bolo naozaj kritické koncerty a festivaly sa na našom vzťahu dosť odrazili.Dominik tvdí,že s nikým nič neriešil ale ja mu neverím.
Boli však aj svetlé momenty užili sme si krásne dva týždne v Grécku,len my dvaja.
V septembri sa všetko trochu ukľudnilo a máme na seba viac času.Niekedy sa v Prahe zdrží aj celý týždeň no myslím,že duchom je aj tak preč.Som sním a zároveň sama.Jasné,že ma to trápi.
Neviem či by nebolo jednoduchšie zrezignovať a nenaťahovať to ďalej.Zdedila som dom po babke a zahrávam sa s myšlienkou odísť do Poľska.Obvolala som si pár kliník a súkromných rehabilitácii,s prácou by nebol problém.Problém je ta láska čo cítim.Tento vnútorný boj ma ničí a ja nemôžem ďalej mlčať.
Ležím u Nika v posteli,hladím mu vlasy a odhodlávam sa na jednu z najťažších konverzácii môjho života.
"Dominik?"
"Áno kotě?"
"Rozmýšľala som,že že by som sa vrátila späť."
"A proč?Před hodinou si přijela."
"Tak to nemyslím."
"A jak to teda myslíš?"
"Zvažujem možnosť vrátiť sa do Gdánska."
Zdvíha sa do sedu a nechápavo pozerá.
"Na dovolenou?"
"Nie.Žiť späť doma."
"To si děláš srandu ne?Proč bys odjížděla?Co by snámi bylo?"
"Ja vidím,že to ide dole vodou.Mám pocit,že sa navzájom len brzdíme."
"To neni pravda a co kdyby si bydlela tady.Múžeme najit byt a práci si taky najdeš a když ne já mám peněz dost."
"Neviem či by sa niečo zmenilo."
"Nemúžu uveřit tomu co mi tady říkaš.Ne ja tohle nebudu poslouchat,nechci."
Zdvíha sa z postele,opúšťa izbu a nezabudol dramaticky zabuchnúť dvere.Našla som ho v kuchyni pri cigarete.
"Dominik."
"Nech mě byt jo.Nechci tohle řešit,nechci."
"Ale ja."
"Co?Co ty?Chceš se namě vysrat,prostě si odejdeš 800 kilometrú pryč a já co?Já to stebou myslel kurva vážně.Miluji tě dopíči a ty tohle?Jsi stejná jak všechny."
"Ale veď aj ja teba."
"Tak proč chceš dopíči pryč?Proč chceš kurva odejít.Proč to chceš udělat?"
Jeho tón sa zmenil,kričí veľmi kričí.Cigaretu hádže z okna,sadá si na stoličku a rukami si podopiera hlavu.
"Zajtra mám 28 rokov ja už potrebujem nejaký pevný základ.Nemôžem donekonečna žiť v údržbarovom byte alebo niekde v podnájme.Chcela by som aj deti a istotu.Stebou žiadnu istotu nemám,si prelietavý a nestály."
"Nikdy jsem si nebyl nikym tak jistěj jak tebou,nikdy."
Jeho tón hlasu sa mení znovu.Je smutný,zdvíha hlavu smerom kumne a z očí mu tečú slzy.
"Měl jsem snáma plány.Já jsem ty byty dokonce už hledal.Zítra jsem se tam chtěl stebou podívat.Udělat ti kurva pěknej narozeninovej den."
"Prečo si potom v poslednej dobe duchom úplne inde?"
"Pravě proto,že nad vším přemejšlim.Co a jak udělat.Jak se tě zeptat jestli bys semnou chtěla žít tady.A ty mi dneska řekneš,že semnou končíš."
"Ja som ti ale nepovedala,ze stebou končím Dominik."
"Ne jenom že jdeš dopíči."
"Ja niesom rozhodnutá odísť ale chcela som aby si vedel o tejto možnosti.Myslela som,že už som ti ukradnutá."
"Ukradnutá?To by si tady teď asi neseděla ne?Hodně mě to sklamalo Joanno."
"Nechcem ti robiť zle Nik."
"A co teda chceš?"
"Chcem mat istotu a nejaké zázemie."
"Přesne to ti nabízim."
"Veď ale to som doteraz nevedela.Ja som myslela,že len nevieš ako sa somnou rozísť."
"To se hodně mýliš.Teď mi řekni jasně co chceš.Jestli ale řekneš,že nevíš tak už tě víc nechci vidět."
"Ja chcem...Chcem teba Dominik.Od úplného začiatku chcem teba."
"Jo?A nepřideš za měsíc stim,že sis to rozmyslela a jdeš pryč?"
"Pokial to čo si hovoril myslíš vážne a naozaj o mňa ešte stojíš tak nemám dôvod odísť.Ja sa len bojím toho,že odídeš ty."
"Proč jsi mi neřekla,že o mě máš pochybnosti?"
"Ja neviem asi som sa nechcela znovu hádať."
"Vím nebylo to pro nás nejhezčí leto ale ja o tebe fakt stojim a chci tě tady.Chci se posunout tak jak říkaš.Chci mít zázemí a chci to všechno stebou."
Človek by si myslel,že idem menit koruny za zloté a nakoniec budeme s Dominikom spolu bývať.Neviem ako to dopadne.Možno budeme šťastný až do smrti a možno jeden z nás ostane predsalen v slzách.Ale viem,že ma má naozaj rád a to mi zatiaľ stačí.
