Nasedneme do auta a jedeme k Nikovi
Celou dobu mlčí a neřekne ani slovo
Yukki: Už to nehul hm?
Nikki: Nebudu bobiiiii...a ty nebudeš smutný
Yukki: Mrzí mě to že nejsme už furt spolu
Nikki: Tak vždycky po škole na dvě hodinky do parku, zmrzlina a káva?
Yukki: Vždyť vím že zmrzlinu nemusíš
Nikki: Tak nanuuuuk pakoooo
Yukki: Mrož?
Nikki: Jooo i dva
Kouknu na dveře ve kterých už stojí Nik
Yukki: Bráška už čeká tak...ahoj...ummm
Začne mě vášnivě líbat pak se odtrhne
Nikki: Ahoj zlatíčko
Ťapka k Nikovi a usmívá se...oba zapadnou dovnitř a já jedu pomaličku domu a celou cestu se usmívám jak blbej
