Ale ale ale..

Stalker

Celé městečko už spalo, jen na konci v domě těsně u lesa se stále svítilo.

Velký balkón domu byl osvícen několika velkými svícemi, které poskytovaly dostatek světla na to, aby i lidské oko uvidělo ženu čerstvě v její čtyřicítce sedící na pestrobarevném polštáři.

V rukou míchala karty a v měla ústech fajfku ze které občas vyfoukla bílí kouř.

Po její levé straně měla položenou sklenku s bílím vínem a ač byla teplá letní noc, měla okolo ramen lehký modrý šál.

Teplý vánek si prohrával s jejími dlouhými černými vlasy sem tam protkanými stříbrem.

Celá tato událost vyzařovala uklidňující atmosféru.

Jediné co ji narušovalo byl muž stojící bod ženinou jabloní těsně za plotem pozemku.

Schován pod rouškou tmy, pozoroval ji už hodiny.

Žena několikrát zvedla zrak a zadívala se mu přímo do očí. Již nějakou dobu si byla vědoma jeho přítomnosti.

Přesto mu, ale nevěnovala nějak přehnaně pozornosti. Měla důležitější věci na práci.

Ještě stejně nepřišel čas.

Jen taková myšlenka co mi přišla do hlavy celkem nedávno. Každá konstruktivní kritika vítána. 💜💜