Malá Verunka sní už dlouho o prvním přespání u prarodičů. Rodičům se to zdá jako skvělý nápad. Zbaví se Verunky na dva týdny. Jeden týden u jedné babičky, další týden u druhé. To ale nikdo netušil, co se stane. Už se jede. Verunka vystupuje z auta celá natěšená na prázdniny a už se žene k plastelíně. Hraje si s chlapečkem, kterému něco chybí. ŠMIK a už má vlásky. Babička nervuje jako jindy. Vlásky jsou všude možně. Jen ne na hlavě Verunky. Skončil týden, začíná další a kola od auta jednou směrem pryč. Verunka vystupuje z auta po druhé, ale někde jinde. U druhé babičky, která ji vítá a sděluje jí, že se pojedou projet s dědou autobusem. Jak se řeklo, tak se taky stalo. Autobus frčí tam a zpět. Dojede se na konečnou zastávku, kde babička vystoupí. Verunka se ještě kochá ve vchodu do autobusu. Kdyžto se děda ohne pod volant, drcne do Verunky zadnicí a už slyší jen pláč. Odřený obličej a kolínka. No co si budem povídat Verunka vypadala jakoby místo ručníku použila smirkl papír. Vrací se domů po dvou týdnech a vypadá jakoby se vracela z fronty a ne z prázdnin u prarodičů.
ČTEŠ
Něco jako poznámkový blok
LosoweObčas vám sem hodím to, co si píšu do poznámkového bloku (příběhy, random věci) vážně je tam asi všechno xd enjoy!
