2. Na břehu

21 2 0
                                    


Sara přirazila loďkou ke břehu a zakotvila na mole. Přivázala svou loď provazy ke kůlu. A vyndala si z lodě všechny potřebné věci, a vylezla z lodě na přístavní molo. V přístavu pak zaplatila hlídači, který hlídal přístav. Aby její loď pořádně hlídal, že se pro ní brzo vrátí. A nechce, aby ji, ji někdo ukradl.

Tak hlídač vzal od Sary peníze a řekl ji, že se může spolehnout. A že její loď tu určitě bude. A když se ji hlídač zeptal odkud je a proč jsem přijela. 

Tak mu řekla, že jsem přijela za svou tureckou babičkou a taky kvůli obchodu. Že obchoduje s cenným zbožím a loď potřebuje pro svou obživu.

No jasně že Sara hlídači, tak trochu zalhala. Protože to přeci nebyla žádná obchodnice a žádnou babičku tu taky neměla, protože svou prababičku kterou měla tady v Osmanské říši. 

A za kterou tu občas jezdily, tak ta už před pěti lety umřela. A její manžel ten umřel ještě dřív a tak svého pradědečka ani nepoznala. A žádnou jinou rodinu, už tu neměla možná jen nějaké vzdálené příbuzné od dědečka z turecké strany. Ale ty už dlouho neviděla.

 Naposledy před rokem na pohřbu jejího bratra.

A tak raději hlídači o tomhle zalhala. Protože kdyby mu řekla skutečný cíl její návštěvy, a sice to že chce zabít jejich vládce. Samotného mocného sultána All Šaríu VIII.

 Tak by určitě hlídač zavolal hned straže a ty by jí zavřely do vězení. A potom by ji nechal sultán popravit, a celý plán by se tím tak leda zvrtl. 

A to Sara nemohla připustit. A tak raději řekla hlídači tuhle verzi, protože člověk kterého vůbec nezná nemusí vědět všechno. A nemusí hned všem na potkání vykládat, koho sem vlastně přišla zabít.

A tak se Sara po rozhovoru s hlídačem rozloučila a šla se podívat do města. Plánovala že tu zůstane několik týdnu, možná i měsíců. 

Protože si potom až se dostane do paláce musí později získat sultánovu důvěru a lásku. Aby ji ve všem věřil a nepadlo tak na ní žádné podezření.

Ale nehodlala mu to udělat lehké. A až se dostane do paláce tak započne svůj plán pro pomstu. A napřed si ho prostě nebude vůbec všímat, a bude se snažit odmítat veškerou jeho společnost.

 A prostě ho bude určitou dobu úplně ignorovat. Jako by tam v paláci ani nebyl.

 Jen proto aby ji sultán nakonec chtěl víc, a víc sám.

 A k tomuto potom hodlá použit všechny své tajné ženské zbraně. Jen proto aby ho nakonec dostala tam, kam bude ona sama chtít. 

A aby tak mohla vykonat svou krutou a bolestivou pomstu. A pomstít se sultánovy za to že ji vzal bratra. Který byl pro ní vším, a s jeho smrtí se nikdy nesmířila. 

A nikdy nesmíří, dokud bude sultán žit. Protože dokud bude sultán dýchat, nenajde její bratr Marco nikdy klid. A Sara udělá všechno proto aby jeho smrt odčinila. A aby ho pomstila sultánovou krví.           

 A tak se Sara potloukala jen tak po městě a po tržišti, a v hlavě si pořád dokola opakovala svůj plán.

 A pak si  najednou uvědomila že už se pomalu blíží noc, a že by si měla na noc najít nějaký nocleh. 

A tak se vydala ke svým vzdáleným příbuzným, kteří bydlely tady ve městě, za mostem přes řeku na druhé straně města.

Sara kromě nich tu měla ještě i další příbuzné, ale někteří bydlely ve městech a jiní na vesnici.  

Ale nejblíž bydlela její tetička Samantha, za kterou se teď rozhodla vydat. Ostatní příbuzní bydlely trošku dál, a tak její tetička Samantha byla teď nejbližší osoba u které mohla přespat.

A protože její dědeček pocházel z velké rodiny. tak tu měla příbuzných docela dost. Ale kvůli tomu sem přece nepřijela.

 Aby je přišla jednoho po druhém navštěvovat, na to zas neměla tolik času. A tak si řekla že ostatní příbuzné navštíví když tak potom, a nebo někdy později. Až bude hotová se svým plánem. A až tady bude potom klid.

Tak se Sara vydala dál do města, až došla k mostu který vedl na druhou stranu města. Kde, tam někde za mostem na druhé straně za řekou.

 Kdesi v druhé časti města, bydlela dědečkova sestra se svou rodinou. A u té se Sara rozhodla dnes přespat.

 Protože její tetička Samantha, na ní byla vždy moc hodná, a rada si vždy se Sárou povídala.  

Teta Samantha byla jejího dědečka druhá sestra. A ona a i dědeček měli ještě asi tak pět dalších sourozenců. Takže to byla velká početná rodina.

Její tetička Samantha měla šest dětí, dceru Dariu, Samanthu, Izabelu a syny Michela, Chána a Aliho. A se svým manželem Michelem, měli menší domek s malou zahrádkou.

 Skoro na konci města. A u domu měli ještě i malý ovocný sad, a každé ráno jezdívali na trh prodávat ovoce.

V domku už bydlela jen její tetička s manželem, a dcerou Izabelou a syny Chánem a Alím. 

Její dcera Daria už měla svou vlastní rodinu, a Samantha a Michel taky. Ale i přesto chodili své rodiče, bratry a sestru kdykoliv navštěvovat.           







Bojovnice chuť pomsty(#ONC2022)Kde žijí příběhy. Začni objevovat