Crrrrr. Crrrrr. Někomu začal zvonit mobil. Ignorovali ho.
Crrrrr. Crrrrr. Pořád ho ignorovali a dál vášnivě se líbali.
Crrrrr. Crrrrr. ,,Neměla by si to zvednout?" zeptal se Max.
,,Nechce se mi." odpověděla jednoduše Beth.
Crrrrr. Crrrrr. Ten, kdo volal, byl hodně vytrvalej. Teď už to Beth vzdala a zvedla to. ,,Co je!" ani se neobtěžovala zjistit kdo volá. ,,Můžeš mi říct kde seš?! Už hodinu na tebe čekam!" ozval se z telefonu naštvaný ženský hlas. ,,Co je ti do toho!" Beth byla taky naštvaná. ,,Ať tu si do deseti minut!" ,,Čekáš zbytečně." řekla Beth a zavěsila.
,,Kdo to byl?" zeptal se Max. ,,Jenom macecha." ,,Můžeme pokračovat?" přistoupil k ní Max a znovu jí objal. Žesevůbecptáš. Chtěla Beth odpovědět, ale ucítila něco, co ji donutilo si to rozmyslet. Na malí okamžik ztratila kontrolu nad tělem. Nechtěla, aby ji to Eli jako včera s Maxem zkazila, a tak se ze všech sil soustředila, aby si tělo udržela. ,,Ehm, promiň, možná zejtra. Teď už bych mela jít. Čau." dostala ze sebe." ,,Nazdar." odpověděl uraženě Max. To už ale Beth neslyšela, protože rychle utíkala pryč.
Když šla domů, byla to zase Eli. Šla pomalu. Snažila se co nejvíc oddálit určitou hádku s Julii. Přemýšlela, jestli jí má říct o Beth, nebo se nějak vymluvit. Rozhodla se, že se pokusí nějak proklouznout do svého pokoje. Vyndala klíče z kapsy. Potichu a opatrně odemkla. Nakoukla do haly. Nikde nikdo. Rychle došla ke schodům. Našlapovala opatrně. Už byla v prvním patře. Teď jenom dojít do pokoje. To bylo obtížný, jelikož podlaha tu vrzala a pokoj měla až na konci chodby. Zdálo se ji to jako pět minut. Už mela ruku na klice, když...
,,ELIZABETH!" Julie zrovna vyšla z koupelny, která je na druhý straně chodby.
PS: na obrázku je Julie Saltová
ČTEŠ
Má vražedná polovička
FantastiqueElizabeth trpí rozdvojenou osobností. Ona sama je tichá, chladnokrevná, samotářská a říká si Eli. Zato její druhé já, které dává přednost Beth, je její opak. Divoká, horkokrevná a flirtující. Poprví to byla nehoda, pak ji to začalo bavit...
