Ztracen V Minulosti

2.část

Byl jsem v pokoji a zapisoval jsem si do sešitu nějaké zápisky ze školy, které mi bratr dal nějaké učebnice a své sešity abych byl připravený na úterý, ale většinou jsem tam něco maloval když mě to chvíli přestalo bavit. V úterý jdu do školy a jsem z toho všeho nervní, potkám nový lidi a začínám mít pochybnosti.

Z mého přemýšlení mě vyrušil bratr, který mi zrovna vtrhl do pokoje ,, muichiro, pojď mi pomoct s úklidem" dořekl to a po chvíli zmizel,,jak si přeješ yuichiro"řekl jsem lechce otráveným hlasem a pak jsem ho následoval kde jsme začali uklízet byt.

Po asi hodině uklízení jsme byli hotový, měli jsme uklizenou kuchyni, obývák oba pokoje i koupelnu.  Pak jsem šel chodbou a všiml jsem si žebříčku na půdu ,, půjdu ještě na půdu a trochu to uklidit" řekl jsem mu a pak jsem začal šplhat na žebřík na půdu ,, dobrá,ale moc se tam nezdržuj, víš co jsem ti říkal" zakřičel ještě na mě yuichiro, moc jsem ho neslyšel ale moc jsem ho ani nevnímal.

Vylezl jsem na půdu kde bylo hodně bordelu. Byli tady krabice s ozdobami na Vánoce, Halloween dokonce i naše staré kostými a staré oblečení.

Přeskládával jsem krabice a vymetal pavučiny, bylo tady hodně prachu ,,je vidět že se na půdu moc nechodí" řekl jsem si pro sebe a lechce se uchechtl. Když jsem vzal poslední krabici ,abych ji mohl dát mezi ostatní a všiml jsem si jedné velké dřevěné zaprášené bedny. Zaujala mě tak jsem si k ní přisedl.

Oprášil jsem bednu od všeho prachu až jsem se trochu rozkašlal. Když jsem se to pokusil otevřít šlo to těžko,zámek byl zřejmě zrezlí, sice to šlo těžko, ale nakonec se po chvíli otevřel.

Když se podíval dovnitř byli tam staré fotky a obrázky, pořádně jsem nepoznal kdo to je ale věděl jsem že ti dva kluci na fotkách jsme byli já a bratr, vím že je aspoň o pár roků starší než já ale najedné fotce jsme vypadli stejně vysocí, trochu jsem se nad tím pousmál.

Chtěl jsem ty fotky dát zpátky ale najednou mě začala hrozně bolet hlava a začali se mi hlavou promítat vzpomínky, nic jsem neviděl, měl jsem vše zamlžený, ale slyšel jsem hlasy. Nedokázal jsem rozpoznat které to jsou hlasy ale slyšel jsem jak se někdo směje, pochvili jsem slyšel křik a pláč.

Když jsem se vzpamatoval a začal jsem zrychleně dýchat, cítil jsem jak mi slzy tečou po tváři a v hlavě jsem si říkal *fakt jsem to udělal fakt, fakt se to stalo*, nemohl jsem tomu uvěřit. Měl jsem hromadu otázek ale žádnou odpověď.

Znova jsem se podíval na ty fotky a dost jsem se vylekal, začal jsem si vzpomínat na svoji rodinu, ale nevím co se jim stalo vím že když mi bylo tak 10 let stále tu s námi byli, ale od té doby už si nic nepamatuju. Nevědomky jsem fotky pustil na zem a začal křičet, začala se mi motat hlava a začal se mi mlžit zrak, začal jsem nekontrolovatelně brečet a nedokázal jsem přestat.

Stále jsem křičel a celý jsem se klepal i když jsem slyšel známý hlas svého bratra který na mě křičel co se děje, když si potom všiml té otevřené bedny byl viděšený ,,proč si to otevíral říkal jsem ti ať se tady nezdržuješ" křičel na mě a lechce semnou třásl, pak se trochu uklidnil ,,klid to bude dobrý" řekl a chytl mě za ruce a snažil se mě uklidnit ,,pojď semnou dolů dám ti prášky které ti pomůžou se uklidnit, ano?" řekl se klidným hlasem ale bylo na něm vidět že je lechce viděšený.

Pořád jsem se klepal, pak jsem mu na to opatrně kývl, pomohl mi vstát a šli jsme dolů do kuchyně, pak už si na nic nepamatuju. Nevím co to semnou bylo najednou jsem si vzpomněl na ...rodinu a začal jsem takhle šílet?! nakonec si pamatuju jak mi bratr podal nějaký prášek který byl dvou barevný do červena a druhou stranu měl lechce žlutou, pak mi k tomu mi dal vodu abych to měl čím zapít ,, proč se to stalo"řekl jsem a stále se klepal ,,nic špatného se nastalo muichiro, promluvíme si o tom později teď se musíš zklidnit" když to dořekl usmál se na mě a otřel mi slzy, pak jsem si vzal ten prášek co mi podal.
Stále jsem se klepal a mě brácha odvedl do pokoje kde jsem si lehl a po chvíli usl.

***************************************

Doma u zenitsa:

Probudil jsem se a když jsem se podival na mobil abych zkontroloval čas 11:40 ,, ještě že je dneska neděle" nad tím jsem se zasmál, pak jsem lenošně vstal a šel do koupelny se vysprchovat, udělat hygienu a obléct si nějaké oblečení.

Když jsem vše udělal napsal jsem kamarádům jestli by nechtěli jít ven, pak jsem odložil mobil a začal se věnovat něčemu jinému.

Po chvíli mi zavybroval mobil a když jsem se podíval, napsala mi miki ,,ahoj hele pokud chceš můžeme se sejít a pokecat ,ale jen tak na hodinu mám nějakou práci a nemám moc času" přečetl jsem si zprávu a řekl jsem si že to nemá  cenu ,,hele myslím že to moc nemá cenu na hodinu,ale i tak dík" napsal jsem ji zpátky a odložil mobil.

Takhle to pokračovalo i s ostatními mými přáteli,tak jsem se pokusil najít něco abych se na nějakou dobu zabavil. Šel jsem dolů za mamkou a šel ji pomoct na zahradě. Posekal jsem trávu,zalil kytky a pomohl jsem ji zasadit nějaký petunie, měli zajímavou vůni a byli různě barevné, jako by hráli všemi barvami.

Měli jsme hotovo a pomalu se začalo stmívat, šli jsme tedy dovnitř ,, potřebovala bys ještě s něčím pomoct?" Ptám se mamky a přitom si myju ruce od hlíny ,,ne zlatíčko už nic nepotřebuju, děkuji ti za pomoc" řekla mamka a já šel zpátky do pokoje kde jsem si nachystal věci do školy, pak si lehl do postele a byl na mobilu kde jsem si nastavil budík abych se dokázal probudit a pak projížděl sociální sítě, pak jsem po chvíli usl.

Čauky mňauky,
Tak tu máme další díl moznaaa malinko delší ale vím že se nějakou dobu na to nepodívám, protože prakticky nemám moc čas ... doufám že se Vám tenhle příběh líbí a není to takový mišmaš co obyvkle píšu.
Zkusím vám dát co nejdříve dát další díl ale nepočítejte s tím že to bude další den.
Tak se mějte užijte si zbytek dne/ večera (podle toho kdy na to koukáte) a čusíiik.