Koníčky, zájmy, povolání a studium: Riley je povětšinou veselý a přátelský chlapec. Je nadaný pianista a hru na piáno miluje nadevsechno. Celkově je hudebně založený a hudba je pro něj v životě důležitá. Studuje na konzervatoři ve třetím ročníku a má o víkendech brigádu. Uklízí v jednom obchodě s deskami.
Jak se dostal na Pomezí:
Počas celkového svého studia na konzervatoři vždy sklízel obdiv díky svému nadání a on sám byl rád že umí něco co ho dělá výjimečným. Obzvláště když šlo o něco co miloval. Byl velká konkurence pro většinu svých vrstevníků a proto, byť je velmi přátelský, neměl příliš přátel. Lze říct že byl osamělý. V pololetí třetího ročníku (tak trochu nevím jak to mají s ročníky školy v jiných zemích) se ale zášť některých vrstevníků zhoršila. A zhoršila se natolik, že se rozhodli Rileyho konfrontovat. Krom nadávek se někteří uchýlili i k některým fyzickým útokům. Opakovalo se to párkrát a Riley začal mít strach do školy chodit. Neskončilo to jen tím, zničehonic mu "ztuhly prsty" . Ukázalo se že jde o následek jeho pocitů okolo spolužáků. Odešel ze školy a s hraním skončil, což ho přivedlo do takové deprivace že si vzal příliš prášků na bolest v pokusu o sebevraždu a tak se dostal na pomezí.
Největší strach, představa, noční můry: Strach že už nikdy nebude hrát, krom toho ale také strach z pavouků. Noční Můry se týkají hlavně jeho vzpomínek na studium konzervatoře a na jeho vrstevníky.
Vzhled: (Dylan O'brian)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
2.
Jméno: Hotaru Hiragana Věk: 22 let Pohlaví: žena Datum narození: 21.2. 2000 Národnost: Japonská
Koníčky, zájmy, povolání a studium:
Hotaru pracuje v jednom knihkupectví po svém otci a je v druhém ročníku na vysoké škole se zaměřením na tvůrčí psaní a filosofii. Miluje knihy a čas od času si pro sebe něco kreslí. Ráda se baví klidnějším a inteligentním způsobem i když si čas od času dá říct i v něčem trochu okázalejším.
Jak se dostala na Pomezí:
Stalo se to přesně na den jejich narozenin. Ten začal velmi dobře, jako obvykle prodávala v otcově knihkupectví a poté si šla koupit kávu. Obvyklý den, obvyklé záležitosti. V době její obědové přestávky jí zavolal blízký kamarád, že se s ní sejde na zastávce poblíž knihkupectví. Nikdo by nečekal co se může stát během patnácti minut. Tehdy zrovna odcházela s knihkupectví a na potemnělé ulici bylo již pomalu prázdno. V téhle čtvrti to nikdy moc nežilo. V tu chvíli kdy zrovna mířila k poslední zatáčce se to stalo. Vypadal jako nevinný žebrák který ji požádal o almužnu. Když mu ale odmítla přispět, napadl ji a nebyl sám. Společně s pár přáteli jí brutálně zmlátili a když se od nich snažila odplazit nebo zavolat pomoc, situace se zhoršila. Žebrák kterému odmítla přispět jí zasadil silnou ránu do zubů a začal jí svlékat.
Poté co už jen na tmavé ulici ležela skoro bez života a v bezvědomí se objevila na Pomezí.
Největší strach, představa, noční můry:
Tma, nejvíc se bojí tmy (a možná trochu pavouků) .
Vzhled:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tak snad je všechno tak jak má a já se těším až se konečně začne Tessi_Cabla
