1. kapitola

23 3 1
                                    

Emily
Dneska je Pondělí, zase.. Od doby co jsem nastoupila do prváku na střední mi to všechno připadá stejné, každý den se pořád točí dokola..

"Vstát z postele, snídaně, vyčistit zuby, trénink krasobruslení, vzít batoh a jít do školy, po škole znovu trénink krasobruslení - až na úterý a čtvrtek to mám aerobic a taky soboty a neděle to mám volno, pokud nemám soutěže - přijít domů naučit se na další den, večeře, číst si a jít spát" a další den znovu nanovo a pak zase a zase.

Jediné co mi vždycky zvedne náladu je moje nejlepší kamarádka Bella - vlastně Isabella - , se kterou se znám od první třídy, jenom díky ní jsou moje dny zábavnější a jenom díky ní se těším na další dny, ve škole je sice jedna z těch populárnějších holek, ale má mě ráda a já ji.

Když jsem ráno vstala myslela jsem, že to bude den jako každý jiný, ale spletla jsem se.

Když jsem přišla do třídy sedla jsem si k Belle.
„Ahoj"

„Ahoj Bell"

„tak co jak jsi se měla o víkendu?" zeptala se mě

„měla jsem se fajn, víceméně"

Najednou se ozval zvonek. Zrovna jsme měli třídnickou hodinu, poslouchala jsem co říká -tak napůl- moc mě to nebavilo i když tuhle učitelku mám ráda, když v tom se najednou ozvalo zaklepání na dveře. „dále" řekla učitelka, dveře se otevřely a stál za nimi pan ředitel a s ním nějaký docela pohledný chlapec, muselo mu být okolo 16 až 17 let. S ředitelem vešli do třídy a všichni se postavili až na Bellu, ona byla cela zkoprnělá. V tu chvíli se na mě ten kluk podíval měl krásné zeleno-modré oči, oční kontakt trval asi 5 sekund a potom se odvrátil, a podíval se na Bell.

Ta už se vzpamatovala a postavila se, vůbec jsem nevěděla co se s ní stalo, ale byla jako vyměněná, no nic potom se jí zeptám.
„Tak žáci, tohle je Thomas Smith, je mu 17 a přistěhoval se sem z Cornwallu," což je tak 4 a třičtvrtě hodiny sem do Anglie, Takže docela kus cesty, na to, že tam má kamarády a cely svůj doposudní život.

Učitelka Thomase posadila do čtvrté lavice u prostřed - hned za nás - Nevím proč, ale ten kluk se mi docela líbil, ale uvidíme jaký bude. Vypadalo to, že Belle se moc nezamlouval, ještě ale zatím nevím proč, ale určitě ho zná tím jsem si na 100% jistá. Zatím jsem nad tím mávla rukou, a protože Bella byla zase trochu mimo, tak jsem si lehla na lavici cítila jsem na sobě Thomasovo pohled, ale neodvážila jsem se otočit tak jsem zavřela oči a usnula než zazvonilo.

Po hodině jsem si s Bellou povídaly a šly ke skříňkám vzít si věci na matiku, učebna matiky byla nejdál ode všech ostatních, takže tam naše třída mohla dělat víc blbostí a nepřišlo se jim na to.
„Bell, proč jsi byla tak zaražená když přišel Thomas? " chvíli byla ticho jako by si rozmýšlela co mi řekne.

„No víš, je to jeden kluk z tábora, kterého jsem tam neměla ráda, a on na mě byl cele dva týdny zlý"

„aha, tak to mi je líto"

„nemusí, ale dávej si na něj pozor"

„Dám, neboj" a tak jsme ukončily náš rozhovor o Thomasovi.
„Crrr" zazvonil zvonek na hodinu a všichni se z chodby vraceli do tříd. S Bell jsme šly do třídy, ale zrovna když jsem vycházela do dveří, někdo mě jemně chytl za levou ruku - byl to kluk, to jsme poznala podle svalů na rukou- a otočil si mě. Když jsem stála směrem k neznámé osobě, jeho dech mě zašimral po tváři, koukala jsem se do krásně modro-zelených očí, byl to Thomas v celé své kráse a měl hezkou vůni kterou jsem ještě nikdy necítila, i když jsem se snažila si ho nevšímat, musím uznat, že je vážně hezký.
Ale to nemění nic na tom co si o něm myslím, byl zlý na Bellu a to se nedělá, musela jsem si připomenout.
Z přemýšlení mě vytrhl jeho hlas, měl hodně hezký britský přízvuk. „tohle jsi ztratila Emily" a podal mi úkol do matiky, který kdybych neměla, učitel by mě zabil.

„Děkuju, a ještě jak znáš moje jméno?"

„kouzelník neprozrazuje svá tajemství" řekl a pustil mě, chyběl mi ten kontakt s ním, nevím proč, ale ten kluk se mi začínal líbit, ale zároveň jsem ho nesnášela. Proč jen nemůžou být hezcí kluci i hodní?

„Dobře, tak ještě jednou děkuju, a teď už půjdu do třídy", otočila jsem se a vešla do třídy, a hned za mnou Thomas a pravě včas protože hned jak jsme se posadili přišel učitel.

Matika byla nudná a tak jsem odevzdala úkol a povídala si s Bell, „neruším vás dámy?"
„vlastně rušíte" a celá třída se začala smát a učitele to naštvalo ještě víc, koukla jsem se na Bellu, a uvědomila jsem si, že tentokrát máme problém.

Učitel nás přesadil, Bellu k Danovi -můj nejlepší kámoš- a mě světě div se k Thomasovi, to není možný ze všech lidí tady si vybere zrovna toho koho nesnáším.
„ahoj dlouho jsme se neviděli" prolomil mezi námi ticho,

„hele o co ti jde, Bella mi všechno řekla, nesnaž se dělat si ze mě kamarádku, protože to se ti nepovede"

_______________________________________

Ahoj, je to můj první příběh, takže není tak dobrý, berte na to prosím ohled😅🤍

Vaše Adel

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 22, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Láska & Nenávist Kde žijí příběhy. Začni objevovat