I. úvod

21 10 0
                                    

Ahojda...Jmenuju se Alex a tak trochu momentálně žiju ten klasický klišé život miliardáře. Takovej ten typickej bohatej fracek, jehož táta si ty peníze vydřel roky práce na svém byznysu, a potom zajistil svému drahému synáčkovi soukromé školy a takové ty věci. Přese všechno, vyrůstal jsem docela normálně. Když jsem byl menší, hrál jsem za naším domem s kamarády fotbal, věnoval se tomu co mě bavilo a vlastně si neuvědomoval, že je můj otec nějaký jiný než ti ostatní. Ačkoliv je pravdou, že jako malý děcko jsem byl často uraženej kvůli tomu, že se na hodiny a hodiny zavíral do své kanceláře do které jsem nesměl, a mě nechával samotného v našem obrovském domě.
Asi vás zajímá co je s mojí matkou. No to je trochu složitější. Nemám na ni prakticky žádné šťastné vzpomínky, odešla od nás už když jsem byl malý. Teď když je mi skoro sedmnáct si osobně myslím, že patřila mezi ty typické zlatokopky a že se za mého otce tenkrát vdala jenom kvůli penězům. Byl jsem rád, že jsem s ní nemusel vyrůstat a že mě vychovával můj otec, ačkoliv to bylo chvílemi docela úmorné. Upřímně řečeno, neměl jsem tolik příležitostí na to udělat si o ní obrázek, a otec sám o ní přede mnou nikdy nemluvil, ale z toho, jak jsem jí měl příležitost poznat nebyla moc zodpovědná matka.
Moje vzpomínky jsou z doby kdy mi bylo deset. V tu dobu se vrátila domů a na chvilku to vypadalo, že se s mým otcem zase dají dohromady. Chcete abych mluvil upřímně? Dobře. Neměl jsem jí rád. Voněla tou typickou levnou voňavkou kterou většinou používají staré báby, která nedokázala tak docela zakrýt pach alkoholu, který se kolem ní vznášel. Byla nezdravě moc nalíčená, nosila příčesky aby nebyli vidět její prořídlé vlasy, a barvila se na tu nepřirozeně rudou barvu. Nemluvila se mnou jako kdybych byl její syn, ale jenom odporný fracek někde z ulice. Snažila se to skrývat, ale jako dítě jsem vycítil, že mě nemá ráda, takže jsem se o nějaké navázání rodinné lásky taky moc nesnažil.
Ta přetvářka že chce zpět dokonalou rodinu jí vydržela týden. Pak si domů přitáhla prvního chlapa. Otec v tu dobu nebyl doma, když před naším domem zastavilo celkem nové červené auto. Moje matka mě vytáhla ven, řekla mi, ať si jdu hrát s kamarády, jdu si koupit zmrzlinu, nebo něco takového. Hlavně vypadni z domu, říkaly její oči. Ten chlap jí přijel navštívit ještě dvakrát. A potom jsem se o tom zmínil před otcem. Vím že se pohádali a moje matka pak ve vzteku odešla. Od té doby jsem matku neviděl.
Ale to se stalo před šesti lety. Teď končili prázdniny, otevřeným oknem proudil do mého pokoje odpolední vzduch. Zítra nastupuju do školy. Původně jsem musel chodit na ekonomku, a myslel jsem, že tam nepřežiju.
Naštěstí mi táta dovolil přestoupit na obor na který jsem celou dobu chtěl neboli uměleckou školu.
Asi se štěstím a nadšením zblázním
„ Alexi pojď prosím tě dolů," zavolal mě táta.
"už běžím!" Okamžitě jsem vyskočil z postele, na které jsem líně seděl. Normálně bych neprojevoval tolik nadšení, ale teď jsem byl svému otci vážně vděčný a snažil jsem se mu pomáhat kdykoliv mě potřeboval. Takže ačkoliv jsem zrovna ležel nad předposlední epizodou mého oblíbeného seriálu, donutil jsem se vstát a zaplašit vztek z toho, že mě někdo vyrušuje.
Rychle jsem seběhl dolů. „Co potřeboval?"
Neodpověděl jen se na mě usmál a ukázal na pohovku
Okamžitě jsem ten balíček na pohovce poznal. Snažil jsem se skrýt své nadšení. „Ó...už mi přivezly uniformu!"
Byl jsem dos překvapený měla modré kalhoty béžový svetr a také modrého motýlka a kravatu,
A samozřejmě modré sako a bílou košil .

V hlavě mi začalo šrotovat, mám si vzít sako nebo svetr ?
To rozmyslím později. Poděkoval jsem mu, sebral oblečení a odnesl si ho nahoru. Rozhodl jsem se, že si jí okamžitě zkusím. Byl jsem natěšený jako dítě. Splnil se mi můj sen, na který jsem čekal celý zasraný rok.
Asi po pěti minutách jsem byl oblečený a upravený , chtělo se mi křičet ta uniforma vypadala strašně cuteeee.
No ale pak mi došlo že jdu do školy du až zítra.
A že jem se oblékal zbytečně tak jsem si stoupl před zrcadlo v mém pokoji a začal se tam fotit jako kretén .
Proč fotit? Jsem a twittru a ig docela známej jestli si to můžu dovolit říct , pod přezdívkou happy-san
Mám 800k ,jo není to žádnej extrém ale jsem za to rád postuju moje obrázky a občas svoje fotky který začínají mít více zhlédnutí než moje namalované obrázky, což mě docela děsí .
Když jsem se tam tak různě kroutil tak mi došlo že mám furt obarvenou hlavu na světle modro, ok takže tam budu ještě jako větší debil s modrou palicí .
Asi tam umřu studem jen za mou existenci.
Jsem debilní synáček mýho zazobanýho táty, se sotva 170 cm s modrou palicí a s socialníma síťema kde se fotím jak ještě větší blb, jehož největším zájmem je malování.
Tyhle myšlenky mi furt běhaly hlavou a bylo mi z nich na nic a také ještě horší závěry s tím že mě vyloučí a tak dále .
S nima jsem si dal sprchu udělal hygienu a taky šel spát.

Ahojda tady akane a její další zkurvenej pribeh
Úvod je dost klišé ale jak by nemohl byt klišé, kdyby se nejednalo o něco s hodně bohatejma lidma lol. (Edituje to Vika, jop a jen pro všechny, je to fakt práce, protože někdo není schopnej napsat syn s tvrdým y, že? A ještě se to pokouším dávat do souvislostí...) Nebuď na mě zlá já nemůžu za to že jsem

S hlavou v oblacíchKde žijí příběhy. Začni objevovat