𝐵𝑎𝑏𝑦𝑑𝑜𝑙𝑙 ˡᵃʳʳʸ

𝑃𝑟𝑜𝑙𝑜𝑔

Harry seděl sám a zmoklý na lavičce.

Neměl domov, teď už ne.

Muž, u kterého bydlel a vychovával ho vyhodil.
Protože je už moc starý, ale je mu jen šestnáct.

Nebyl hloupý, časem mu přišlo nepříjemné co mu pán dělal, ale neměl kde jinde být.

Byl držen od světa, myslel si že jsou všichni hodní a to co mu lidé dělali je v pořádku.

Myslel si, že to jak ho vychovali je v pořádku.

,, Hej. " ozvalo se najednou.
Promrzlý Harry se koukl za zvukem a až teď si všiml, že předním stojí auto se staženým okýnkem.

Koukl se za sebe, ale když si uvědomil, že to nejspíše bylo na něj vystrašeně na muže koukl.

Od útlého dětství vídal jen pár lidí a z každého nového byl vystrašený.
Styděl se za to, jelikož vždy dostal seřváno, že takhle se hosti nevítají.

,, Copak tady děláš? " zeptal se muž.
,, Já nevím pane." Odpověděl.
,, Jakpak nevíš, proč nejsi doma? " zeptal se milým hlasem.

,, Nemám domov." Zašeptal Harry, ale muž ho slyšel.

,, Nemůžeš tu zůstat, budeš nemocný a ještě potkáš někoho zlého. " strachoval se.

,, A-ale já nemám kam jít. " Harry se díval do svého klína.
,, Můžeš jet se mnou, zítra vymyslíme co dál dobře?" usmál se muž a malý, naivní Harry se zvedl a šel do auta neznámého muže.

Ten jen koukal na promoklého Harryho s velkou mikinou, sukní a malým batůžkem.