𝐵𝑎𝑏𝑦𝑑𝑜𝑙𝑙 ˡᵃʳʳʸ

~7~

Ráno se přehouplo v odpoledne a Harry už byl zase veselý.

Louimu se někdy zdálo, že svou dětskou povahu ukazuje teď, jelikož si to nezažil když byl doopravdy malý.

Ale to mu nevadilo, nechal ho ať si kreslí, i když mu to šlo teda příšerně, ať zkusí vařit, jen tak Louis hned potom objednával pizzu, kterou Harry ještě neměl, nebo si ji nepamatoval.

,, Lou?" Mladší se posadil na linku, vedle dřezu, kde si Louis dělal pití.
,, Ano?" Koukl se na něj.

,, Ty nechodíš do práce?" Zeptal se zvědavě, kopající nožkama.
Louis odložil skleničku, jen aby svými dlaněmi chytl Harryho pod koleny a zastavil jeho pohyb.

,, Tohle nedělej zlato." Pokáral ho. ,, Co když chci zlobit?" Zeptal se s úsměvem a jiskřičkami v očích. Vzal sklenici, kterou Louis nechal na lince a napil se z ní, že měl rty krásně vlhké.

Louis věděl, že to nedělá schválně, že ho jen škádlí, bez postranních úmyslů, ale on měl svou mysl zahalenou jen Harrym.

Nevěděl, jak se do ní mohl tak rychle dostat, ale byl tam. Ať jeho gesto, či pohyb byl jakýkoliv, pro něj to mělo význam. Roztomilý, nebo trošku zvrhlejší, kdy ty vlhké rty chtěl políbit.

Ale nemohl, takže tam jen stál a hleděl, jak Harry povídá a někdy u toho z té sklenice popíjí.

Když se ozval zvonek Harry sebou na lince trhl a k Louisovi se natiskl jako klíště.

,, Neboj to je jen zvonek." Starší ho pohladil po paži, aby ho pustil. ,, Nepustíš nikoho dovnitř, že ne?" Koukl se na něj s očima plných strachu.
,, Ne, jen vyzvednu jídlo." S tím ho musel Harry pustit, aby ke dveřím došel a dvě pizzy mohl přinést až do kuchyně.

Když přišel Harry už seděl u stolu, plná džusu byla jen jedna sklenka uprostřed stolu a to ta Louiho.

,, Jak vypadal ten pán?" Zeptal se dříve mladší než Louis stihl zahlédnout za stůl. ,, Nevím, bylo mu asi sedmnáct, blonďák, proč?" Vysvětlil, když si sedl a krabici otevřel.

,, Bojím se, že přijde." Zašeptal Harry, přitom se koukal na jídlo, jakoby prosil všechny svaté, aby mu Louis dovolil si jeden kousek vzít.

,, Nemusíš se bát." Pomalu přesunul svou ruku na tu Harryho, palcem ji přejíždějící. ,, Vyřeší se to a ty budeš žít normální život."

,, S tebou?" Vyhrkl hned, ani nepřemýšlející. Od Louiho cítil lásku a něhu, nechtěl s ním být, protože to byl jediný člověk, od kterého lásku poznal, ale protože už teď věřil, že Louis je jeho a on Louiho.

,, Ano. Vem si." Pokynul mu, než ruku naposled pohladil a sám mu na talíř nandal tři kousky.

Mlčky jedli, jen někdy se Harry koukal na Louise, dokud si toho starší nevšiml. Pak své červenající tváře sklonil, aby je mohl vidět jen prázdný talíř.

Ze sklenky pili oba dva, jednou ji Harry musel doplnit, ale nevadilo mu to, když ji sdílel s Louisem.

,, Ty už nebudeš? " Podivil se Louis, když jedl snad šestý kousek a Harry dokonce polovinu posledního vrátil.

,, Asi ne Lou, vadí ti to?" Vyklepaně se zeptal. Dříve jim vadilo když jedl, možná Louimu bude vadit, když nebudu- napadlo ho.

,, Ne, ale mohl by jsi jist více, ještě to probereme a zbytek schovám. " Vysvětlil mu, než krabici hodil do špajzu a další den byl skoro u konce.

_

Mockrát děkuji za 2 k přečtení, snad teď budu vydávat častěji, jinak doufám, že se příběh líbí.

All the love. L

<3