10 část

317 12 0
                                    

Už měsíc se bavím z Adamem je fajn akorát to nikdo neví byla jsem na obědě Adam jsi jako vždy vzal jídlo sebou ale předtím než odešel se na mě usmál Jasef se ohlédl
,,Zdálo se mi to ?"
Zeptal se
,,Co ?"
Zeptala jsem se
,,Haďák se usmál"
Řekla Eliška
,,No a ?"
,,Mysleli jsme jsi že je robot ale asi ne"
Řekl Robert zasmála jsem se po obědě šla za Adamem
,,Co tu děláš ?"
Zeptal se
,,No nic jen tak jsem se na tebe přišla podívat"
Řekla jsem otočil se
,,A čím jsem jsi to zasloužil ?"
Zeptal se
,,No........chci se tě zeptat proč na obědě nikdy nesedíš s ostatními ?"
Zeptala jsem se
,,Nevím....nechci se z nikým bavit a asi by o to nikdo nestál"
,,Já o to stojím a se mnou se bavíš Adame jednou prosím"
Řekla jsem
,,Ančo to není dobrý nápad a proč vlastně  ?"
,,Ostatní jsi myslí že jsi robot"
Řekla jsem
,,Co ?"
Zeptal se ze smíchem bože on se tak krásně směje.....začala jsem se smát také
Pohled Adama:
Anča odešla přemýšlel jsem o tom co mi řekla možná bych se mohl bavit i s ostatními ale nevím.......asi ne

Oheň a vodaKde žijí příběhy. Začni objevovat