💜ONESHOT💜

Šípková Růženka, aneb, jak Tae probudil Yoongiho ze stoletého spánku 💜 MPREG

Kdysi dávno, za nedaleko horami a nedaleko řekami, stál překrásný hrad, ve kterém žije Král Namjoon (Alfa) a Král Jin (omega). Oba žijí velice překrásný a veselý život, ale jednoho dne jim v hradě začalo být smutno, i přes to, že ve vesnici s nimi žil královský lid, jim přišlo, že je tu prázdno a ticho. Proto se rozhodli, že se budou snažit o miminko.
Uplynulo pár týdnů a Král Jin navštívil královského lékaře, ten mu ale zdělil, že miminko nečeká.
Oba byli velice smutní, ale i tak se snažili. Když uběhl rok, Král Jin se procházel po královském dvoře a najednou ucítil jakési šimrání v podbříšku. Myslel si, že na něj jde hlad, ale když najednou ucítil, že se jeho zevnějšek dere ven, si i hned zakryl ústa a běžel do královské koupelny, co mu jen nohy stačili. Jakmile přiběhl do koupelny, se Jin zřítil k podlaze a všechno, co za celý den snědl, bylo v záchodové míse. Samozřejmě si toho všiml Král Namjoon, takže k němu ihned běžel a objímal ho ve svém hřejivém objetí. Namjoon se začal usmívat, když ucítil Jinovu vůni. Tak sladká a překrásná vůně, ve které by se chtěl zachumlat a spát do konce svého života.

„Cítíš to také?“ Zeptal se Jin své drahé polovičky a oba se na sebe usmáli, a pak se dotýkali svými rty. Tak hebké a jemné polibky dostával Namjoon od Jina, až se jich nemohl nabažit, chtěl víc, ale bál se, že by ublížil malému miminku v bříšku maminky svého půvabného Jina. Hned, když se od sebe odtáhli, vzal Namjoon Jina do své náruče a nesl ho do jejich ložnice, kde Jina opatrně položil do veliké postele. Jinova nová vůně zahalila celou chodbu, až do jejich ložnice.

Jejich pokoj byl světlý a překrásný. Tmavé řevo, ze kterého byl vyroben nábytek se krásně hodil ke světlé posteli s nebesy, do které by se vešlo nejméně pět lidí. Veliké okno, které bylo zdobeno zatemňujícími závěsy a před závěsy byla bílá záclona, která vypadala, jako svatební závoj, osvětlovala celý pokoj denním světlem.

„Ode dneška nebudeš dělat žádné namáhavé věci, když něco budeš potřebovat, tak zavoláš ano?“ Řekl Namjoon a políbil Jina na čelo. Oba byli tak moc šťastní, že čekají jejich vysněné miminko.

Dny se měnily v týdny a týdny se měnily v měsíce. Už uplynulo šest měsíců a Jinovo bříško rychle rostlo. Už se nevešel ani do svých překrásných šatů, proto nosil Namjoonovo domácí oblečení, do kterého by se vešel dvakrát. Přišlo mu také více pohodlné. Každou chvíli volal svého milovaného, protože nechtěl být sám. Dvorní dámy ho už nebavily, a tak prosil, aby Namjoon nechal své práce staráním se o království a šel se věnovat své lásce a jejich nenarozenému miminku. Ani jeden z nich nevěděli, jestli to bude holka nebo kluk. A ani nevěděli, jestli to bude alfa nebo beta, či omega. Také se rozhodovali nad jmény. Jméno pro holku vymyslel Jin „Celestia“. Podle Jina je dívka, která nosí toto jméno je vznešená půvabná. Namjoon nad tím to jménem neprotestoval. Klučičí jméno vymyslel Namjoon. Chtěl pro svého syna jméno, které bude vyjadřovat roztomilost, ale také odvážnost, sílu a obětavost. „Yoongles“. Obě jména měla jakýsi význam a jejich výběr se líbil i v královské vesnici. Všechen lid se těšil, až uvidí novorozeně a budou ho moc přivítat. Je tradicí, že, když se narodí miminko, je uspořádaná jakási oslava a všichni přivítají novorozeně ve velkém sále. Samozřejmě nesmí chybět ani sudičky, které dají malý dar miminku a královské rodině.

Netrvalo to dlouho a Jin porodil zdravého a krásného kluka, a podle vůně zjistili, že je omega, jako jeho maminka.
Podle chmýří na jeho malinké hlavičce bylo vidět, že bude mít zlaté vlasy po jeho otci. A oči měl po jeho mamince Jinovi. Hnědé, jako mléčná čokoláda, která se, jen co si ji dáte do pusy, rozpouští na jazyku. Tak malé stvoření vytváří tolik krásy a lásky, že to nejde popsat. Oba králové svolali všechen lid a pozvali sudičky.
Všechno vypadalo, tak kouzelně. Dali si s výzdobou velmi záležet. Když se všechen lid usadil, začaly přicházet tři sudičky.