REDDER THAN BLOOD ✔

TILLY

Santos se mnou praštil o stěnu až mi to skoro vyrazilo dech. Měla jsem jeho rty a zuby úplně všude. Líbala jsem ho ale se stejnou vervou a divokostí jako on mě.

Položila jsem mu dlaně na hruď a zatlačila. Překvapivě rychle svalil a nechal mě, abych ho já naopak přitiskla ke zdi naproti. Cítila jsem, jak mě tahá za spodní lem trička a snaží se ho vykasat nahoru. Usmála jsem se do polibku a pleskla ho přes ruce.

Nespokojeně zamručel. „Přestaň tohle dělat jako kdyby mi bylo deset.“

Ušklíbla jsem se. „Vezmi mě do postele.“

Poslechl na povel. Chytil mě pod zadkem a vyzdvihl nahoru jako kdybych vůbec nic nevážila. Prsty jsem mu zapletla do hustých vlasů a zaklonila hlavu. Nechala jsem ho, aby mě líbal a štípal zuby na krku. Kráčeli jsme. Z toho přívalu vzrušení se mi motala hlava.

A najednou jsem padala. Zády jsem dopadla na postel jako na obláček i přes to, že to byla pěkně tvrdá motelová matrace. Nalehl na mě. Uvelebil se mezi mými nohy.

Zapřela jsem se rukama do postele a přetočila nás. Posadila jsem se na jeho rozkrok a napřímila se. Podívala jsem se dolů na Santose, který mě s lesklýma očima pozoroval. Z nosu se mu znovu spustila krev a stékala mu po tváři dolů. Oba jsme těžce oddechovali.

Ani jeden z nás nic neřekl.

Natáhla jsem se po díře na jeho tričku a potom ho začala trhat. Vůbec nic nenamítal. Tiskl mi stehně a vrtěl se pode mnou, jak si snažil ulevit. Nechal mě dělat, co jsem chtěla, dokud mi v rukou nezůstal cár látky. „Zápěstí k sobě.“

Santos se na mě zamračil, ale poslechl. Svázala jsem mu ruce a on se na mě ušklíbl. Zatlačila jsem mu na uzel a dala mu ruce nad hlavu.

Svezla jsem se trochu níž, abych mu mohla rozepnout kalhoty, a i s boxerkami mu je stáhnout níž. Nenechala jsem si moc času na to si ho prohlížet. Vzala jsem ho do ruky a pak se sklonila, abych ho mohla sevřít mezi rty. Santos se pode mnou napjal a zasyčel. Trhnul rukami, načež jsem se ho okamžitě přestala dotýkat.

„Takhle to bude?“ zeptal se s úšklebkem.

„Ber nebo nech být,“ pokrčila jsem rameny. Pomalu jsem ho pohladila po celé délce.

„Nebo bych si tě prostě mohl vzít, jak chci já. Nikdo by tě tady nezachránil.“

„Kdo řekl, že bych se bránila?“

„Doopravdy mám chuť z tebe udělat chaos. Ale dneska se nad tebou ještě slituju.“ Santos se na mě usmál a potom se rukama chytil za železnou konstrukci postele.

Převrátila jsem očima a potom se znovu spustila dolů.

Santos nahlas zasténal a zaklonil hlavu. Na krku mu vyběhla velká žíla. Pracovala jsem na něm rty, jazykem a rukama, dokud nebyl úplně mokrý. Poslouchala jsem, jak sténal, držel se zuby nehty, aby nepohnul rukama. Občas trhnul boky nahoru, jak se mi snažil vyjít naproti a určit si vlastní tempo. V ten moment jsem ale se vším přestala.

Vyhoupla jsem se na nohy a postavila se nad ním.

Sledoval mě s přivřenýma blyštivýma očima a krví rozmazanou po tváři. Tváře měl rudé a čelo trochu orosené potem. Svlékla jsem si kalhoty i se spodním prádlem. Potom jsem znovu klesla na kolena, chytila ho pod sebe a navedla si ho do sebe. Santos se zabořil do mého vlhka s hlubokým dlouhým zasténáním. Bolestivě jsem se kousla do rtu, abych odolala vzrušenému výkřiku. Pomalu jsem dosedla a sklopila hlavu. Musela jsem se několikrát zhluboka nadechnout, abych si zvykla na jeho délku a šířku.

„Už to je pro tebe moc?“

Zvedla jsem bradu a podívala se Santosovi do očí. Usmíval se na mě.

„Ani zdaleka,“ zamumlala jsem.

Pomalu jsem se na něm rozhýbala. Zaklonila jsem se a zapřela se rukama o jeho stehna. Začala jsem se na něm nadzvedávat a potom zase klesat. Naklonila jsem se přesně pro ten správný úhel, aby jeho konec trefil ten sladký bod.

Zaúpěla jsem. Nahlas. Pravděpodobně mě museli slyšet až na recepci.

„Zatraceně,“ zasyčel Santos.

Koutkem oka jsem se na něj podívala. Viděla jsem, jak bojuje s tím, jak moc se mě chtěl dotknout. „Ani hnout,“ zamumlala jsem.

Zatnul čelist a na tváři mu přeskočil sval. Nelíbilo se mu to, ale nepohnul se.

Znovu jsem se nadzvedla. Klouzala jsem po něm a užívala si, jak mě naplňoval v každém koutu. Sáhla jsem mezi nás a zatlačila na své citlivé místo. Když už jsem kolem sebe začínala vidět hvězdy a žluté světlo se začínalo měnit v rudé, přestala jsem své boky ovládat. Zavřela jsem oči a nechala se unášet vlnami požitku. Zapomněla jsem už na to, že Santos měl zakázáno na mě sahat a ani jsem nevnímala, jestli to porušil.

Když jsem naposledy klesla, něco ve mně se zlomilo. Neprohnula jsem se, ale naopak shrbila. Dlaněmi jsem se zapřela o Santosovu hruď a zaryla mu nehty do kůže.

Cítila jsem, jak se mi tmavé vlasy lepily k zpocenému čelu. Když jsem zvedla pohled, stále zadýchaná z doznívajícího orgasmu, zjistila jsem, že mě Santos pozoruje, pořád pevný a tvrdý ve mně a s rukama stále za svou hlavou. Srdce jsem cítila až v krku.

Zhluboka jsem se nadechla a potom se zvedla. Vyklouzl ze mě neuspokojený.

„Hej, něco jsi nedodělala,“ sykl na mě.

Posadila jsem se na okraj postele a koutkem oka se na něj podívala. „Jsi jenom dildo. Tvým cílem není, aby ses udělal.“

Santos se na mě zamračil a potom se nevěřícně rozesmál.

Mezitím jsem se oblékla a bez toho, aniž bych se ohlédla opustila motelový pokoj.