My Angel [minjoon]

14. Rande na pláži

!UPOZORNĚNÍ: Následující obsah nemusí být příjemný osobám mladším 15ti let!

Taehyung's pov:

Už z dálky zase vidím přijíždět ten mně dobře známý bílý mustang. A v něm ten sexy řidič! Zastavil na zastávce a já k němu poslušně nasednul.

"Ahoj Seokjinie!" vypísknul jsem na pozdrav s úsměvem na tváři
"Ahoj Tae-" usmál se taky a sklonil se k mým rtům. To jsem tedy nečekal, ale do toho sladkého polibku jsem se nakonec také zapojil.

Odtáhnul se a vyrazili jsme. . . Ani nevím kam-

"To bylo moc hezké přivítání!" řekl jsem po chvilce když jsem se konečně vzpamatoval.
"Ano to bylo, kam jedeme na jídlo?" zeptal se a letmo se na mě podíval.
"No-" začal jsem.
"No?" zopakoval po mně.
"Nevím-" špitl jsem upřímně a pokrčil přitom rameny.
"Tak ty mě zveš a nevíš kam jo?" poškádlil mě a já se jen nervózně usmál.

"Neměl jsem čas to naplánovat jako ty-" vypadlo ze mě nakonec. "Chceš zajet do té čínské restaurace?" zeptám se ho.
"Právě tam jedu Tae-" malinko se zasmál. Jeho smích je fakt divný, ale už jsem si zvykl a je to docela uklidňující ho slyšet se smát.

U restaurace jsme byli do pár minutek. Naobědvali jsme se docela v tichosti což mě oproti včerejšku zarazilo, ale nijak mi to nevadilo.

"Máš i snapchat?" vypadlo ze mě najednou když jsem chtěl poslat prázdný talíř.
"Nemám-"
"Oh neva-" usmál jsem se a poslal to Namjoonovi a Yoongimu~ No nikoho jiného tu ani nemám-' Ale mně to nevadí. Snapchat jsem si stáhnul hlavně kvůli těm filtrům stejně jako Namjoon, ale co tak vím, tak Yoongi tam má docela dlouhej seznam-

Zaplatil jsem a pak jsme zase zalezli do autíčka. Ovšem podle značek jsme nejeli na pláž- Trochu jsem se začínal bát, že teď přijde ten háček, o kterém jsem ve své hlavě tolik mluvil, a zastavíme teď někde v lese, kde mě třeba znásilní nebo zabije, takže jsem pro jistotu očima zkoumal krajinu, která mi ale po chvilce připadala povědomá-

"My jedeme k tobě domů?" podivil jsem se.
"No ano-? Naučíš mě s pračkou a vyzvednu si tam věci." usmál se a já si v hlavě začal nadávat za to, jak jsem paranoidní-!

"Ah jistě-" nervózně jsem mu úsměv oplatil a radši dál nemluvil a nad ničím nepřemýšlel.

Do chvilky jsme tedy byli u něj doma. Vyzuli jsme se a svlékli si kabáty. Rovnou jsme přešli do jeho koupelny, která teda byla fakt obrovská (jak můj pokojíček snad!) a hodně luxusní! Měl jsem, co dělat abych tu jen nestál s otevřenou pusou.

Radši jsem se ani nekoukal na detaily a přesunul se rovnou k pračce. Vše jsem mu začal popisovat a ukazovat. Naštěstí má podobnou pračku jako my doma, takže to nebylo tak složité! Díky bohu! Nakonec jsme to zvládli asi do půl hodiny a vypadá, že už to snad chápe.

[• Krutá pravda - Sen taky neumí s pračkou. S jedinou pračkou, s kterou umím zacházet je ta, co máme v práci, jelikož tam je na zdi nápověda, co se má udělat a co se na kolik stupňů pere- xD
A co vy? Umíte s pračkou? •]

"Asi můžeš počkat tady, dej si klidně něco k pití a převleč se-" řekl mi když jsme se měli přesunout do druhého patra, ale já tedy podle jeho pokynů zůstal v tom prvním.
"Tak jo-" usmál jsem se a šel se posadit na gauč zatímco on zmizel v jeho pokoji.

Rychle jsem se převléknul do svých fialových plavek. Pak jsem se samozřejmě musel vyfotit v jeho zrcadle, co tu má! Když se na sebe tak dívám, ta košile se k těm plavkám tolik nehodí- Když já si to tehdy neuvědomil- k těm džínům to tak sedí-! No neva stejně vypadám krásně, ale na storíčko si to asi dávat nebudu-