Tsuki X Tokyo revengers

7.

Vidím bílo. Jsem mrtvá? Tohle je nebe? Vždy jsem si ho představovala jinak.

Moje oči se zaostří a uvědomím si že koukám do světla. Pootočím hlavou na jedno rameno, kde seděla máma na židli. Když si uvědomila že jsem vzhůru, zavolala sestřičku aby mě prohlédla.
"jste v pořadku, ale pár dný si vás tu necháme,, v pořádku? Měla jsem v sobě milion kousku střepu jak muže říct že je to v pořádku!
Máma s tátou šli už domů. Něvěděla jsem co mám dělat, nudila jsem se, a ani jsem se nemohla pořádně najíst.
Všechno jídlo mi cpali do hadičky.
Bože, jak já nesnáším nemocnice...

Od myšlenek mě zaskočil Akkun.

"Ahoj co tady děláš, a kde jsou kluci?,,
Zeptala jsem se rychle

"Chtěl jsem se na tebe kouknout, a kluci šli za Takemichim,, on je taky v nemocnici?

"počkat on je taky v nemocnici?,, co se mu pro boha stalo...

"no jak jste běželi pryč od policie, a ty omdlela, tak Takemichi z ničeho nic také omdlel,, doufám že je v pořádku, ale také mi vrtalo hlavou jestli když ví Akkun o tom co se stalo s Moebiusema, jestli to ví více lidí.... A co když to ví i rodiče!

Akkun byl u mě jen chvíli pak musel jít.

Najednou do dveří vletěl Takemichi s Emmou.
"pane bože kde jste se tu vzali!?,,

"asi bychom ti měli říct něco důležitého o Mikeem a Drakenovi...,,

"oni se porvali....,, řekla Emma se slzama v očích

"COŽE?!,, pokřikla jsem

"začali se rvát něco ohledně zatknutí Paha...,, na jedou věc na kterou jsem teď myslela je jen že musím vidět Mikeeho.

"musím ho vidět,, vztala jsem s postele a chtěla jít za Mikeem, ale Takemichi s Emmou mě nepustili.

Trochu jsem tam udělala scénu.
______________________________________

Po měsíci mě pustili z nemocnice, ano je to dlouhá doba. A taky toho bylo hodně co dohánět ohledně školy.

"Temari my tedy jdeme, jidlo máš v lednici,, jen jsem kívla, na mámu a ta s bráchou a s tátou šli do restaurace

Ležela jsem v posteli a koukala na bojoví filmy. Ano něco pro mě.
Najednou někdo zazvonil na zvonek, šla jsem otevřít a tam stál Draken s melounem v ruce.
"Drakene co tady děláš?,, vzala jsem mu melouna z ruky, a pozvala ho dál.
"Slyšel jsem že tě konečně pustili z nemocnice, tak jsem tě šel přivítat a omluvit se za to že jsem nepřišel. Mám toho teď hodně když mám půlku frakce,, je to od něho hodný, je to fakt kámoš na kterého se můžu obrátit.
"jo slyšela jsem...,, řekla jsem.
Vzala jsem talířky a nakrájela meloun, a u toho jsem si povídala s Drakenem.

"no jo ja asi už půjdu,, snědli jsme melouna.
Šla jsem doprovodit Drakena ven, a z ničeho nic se tam oběvil Mikey s kyticí v ruce.

"hm? Co tady děláš sakra?,, řekl nevrhle Mikey a já věděla že to dopadne špatně....

"to bych se spíš měl ptát já!,, ale ne
Hned jsem věděla že musím zasáhnout.

"šel jsem zkontrolovat kamarádku jak se má,, pousmál se Draken

"Nepovídej...,, zaťal Mikey pěst

"dobře kluci to by stačilo... Ahoj Drakene,, chytla jsem Mikeeho za ruku a šla s ním ke dveřím.

"zatím se měj,, usmál se na mě nejště víc.
Mikey s toho šílel

"Mikey ta je pro mě?,, zatáhla jsem ho k sobě a zavřela dveře.

"em jo... Otočil se na mě a já ho obějmula.

"promiň... Bál jsem se o tebe a mrzí mě to, omlouvám se za všechno...,, držel mě pevně a já se schovala do jeho ramen

"to nic to je v pořádku... Teď seš tu,, oba jsme se na sebe koukli a byli u sebe moc blízko.

"to jsou moje oblíbené,, změnila jsem téma na kytky které mi přinesl.

"fakt? Jen jsem si typl...,, usmála jsem se na něj.
Lehli jsme si ke mně do postele, a koukali spolu na filmy.
To je asi poprvé v životě co jsem se cejtila tak v bezpečí.
Když jsem s ním cejtím se jinak, ukazujemi cestu. Cestu kam bych měla jít, ale jedno vím bez něj nikam nejdu.

Ele ele eleee
Jsem ráda že se vám to libí!!!
I love youuu<33