"Já vím, že jsem k ničemu, ale snažím se abych nebyl."
"To není pravda, někdo ti to říká?" Pohladil mě po tváři.
"Skoro všichni, kromě tebe a mé rodiny, pokud nepočítáš mámu."
"Neví o jak úžasného kluka přichází."
"Úžasného? Co je na mě úžasného?"
"Krásně kreslíš, máš krásné písně, nádherně zpíváš, krásně hraješ na kytaru. Nádherně tančíš, jsi hrozně moc chytrý, jsi vtipný, jsi moc milý. Jsi ochotný. Vždy pomůžeš tomu, kdo potřebuje pomoct, umíš lidem naslouchat. Nádherně se usmíváš a takhle bych mohl pokračovat dlouho."
Usmál se na mě, a odhrnul mi vlasy z očí.
A mně se nahrnuly slzy do očí, tohle mi nikdo nikdy neřekl. Měl jsem chuť ho obejmout, tak jsem ho objal. On mě objal taky.
A v tu chvíli jsem byl šťastný.
Po dlouhé době jsem cítil zase to čemu se říká štěstí.
ČTEŠ
VŠECHNY BARVY SVĚTA
Short Storyoneshots. vše vymyšleno v útrobách mého malého, ale přeplněného mozku. :) nebe je modrý, slunce žlutý a já sedím doma na prdeli a piju kakao. (#｀-_ゝ-)
