Bludiště osudu

Začátek osudu

Velké budovy jí brání ve výhledu. Netušíc kde je a kam jde prochází Seoulem. Slunce pomaly zachází za obzor a mění barvu do oranžové. Nohy jí těžknou únavou a zima se dostává přes kabát a svert na kůži. Po levé ruce mýjí obchody a bary, na pravé straně je 4 proudová silnice, po které jede jedno auto za druhým. Únava jí přemáha a namíří jsi to do prvého baru který uvidí. Vejde dovnitř a míří jsi to k pultu kde jsi objedná sodžu a kimchi ne docela plynulou korejštinou. Sedne si pak k volnému stolu pro dva. Vyslékne jsi kabát a sundá čepici z pod které se objeví dllouhé kaštanově hnědé vlasy, které ji spadnou až pod lopatky. Přehodila jsi oblečení přes židli a v tom už jí nesly její objednávku. Nalila jsi první pohárek a na dvakrát ho celý dala do sebe. Zajedla to pár kousky kimchi a hned na to pocituje účinek sodži. Opřela se o židli a odpočivala, vytáhla z kapsy mobil podívala se na hodiny a povzdechla jsi, bylo něco po 9 hodině. Byla tak zaneprázdněna pohledem upřeným k mobilu, že jsi nevšimla kluka, který k ní míříl. „Máš tu volno?" zvedla hlavu od displeje a s usměvem kívla hlavou na souhlas. Schovala mobil do kapsy a zvedla pohled k němu. Přinesl jsi sebou sodžu. „Co tu tak krásna holka sedí a pije sama?" zeptal se jí přisedící kluk. „čeká na tebe." odpoví s úšklebkem a natáhne se za lahví alkoholu, ale v poslední moment ji zmizí z dosahu. „Tak to by to nešlo." zvedne pohled za hlasem, vidí na něm šibalský pohled. „Ty asi nebudeš zdejší že? Tady, chlap nalívá ženám alkohol." Zeptal se a nalil jí a sobě do pohárku. „Máš pravdu že nejsem zdejší, ale neboj zas tak málo toho nevím." Dala jsi k puse ruku v pěsti a lechce se zasmála. Uvolnila pak pěst a schovala jsi spadané prameny vlasu z tváře za ucho. „Odkud teda pocházíš?" Opřel se lokty o stůl, sevřel do sebe ruky a a položil jsi na ně bradu pozorujic dívku před sebou. „ Žeby z tvé fantazie? Nebo možná ze země nezemě?" Usmála se a natáhla ruku ke skleničce a pozvedla ji. „Máš něco na co jsi chceš připit?" koukal se na ní nechápavě po její odpovědi no pak se nad tím pozasmál. „ Připijeme jsi na moji úžasnou fantazii." Pozvedl hned na to svoji skleničku, ťukli jsi a dali to do sebe. Oba dva vydali vzdych po polknutí sodži a se zvukem sklenek je položili na stůl. „Jsi dobrá v pití." pochválil ji a vzápěti se usmál. „ Pochvali jsi nech na později, budeš mít na ně ještě dost času." Podebřela jsi rukou tvář a koukala se před sebe. „Já, ale ten čas nemám." Zatvářil se při tom vážně a pohled mu spadl na desku stolu. „Och" přikrila jsi rukou pusu s překvapeným výrazem, který se pak v minutě změnil. „skoro bych se nachytala, hrát umíš teda dobře."opřela jsi záda o žídli a překřížíla jsi nohy. „podíval se na ní a z menšího poloúsměvu se stal větší a větší. „Ach, už jsem jsi myslel že se mi na to chytíš." Kousl jsi do spodního rtu a pomyslel si v mysli: Já to ale nehrál, kdybys tak věděla kdo jsem. Vzal ze stolu lahvi se sodžou a nalil znovu plné sklenky. „Nebylo by už od věci představit se, nebo máš proti tomu něco?" Zeptala se když se koukala jak nalívá alkohol do její sklenky. „Ne nic nemám." usmál se, položil lahev na místo kde byla před tím a lehkým odkašláním se narovnal. „Jsem Lee Hongki, už jsi o mě slyšela že?" Poklepala jsi párkrát na rty ukazováček s podzvednutou hlavou. „hmm...Ne neslyšela, měla bych? Jsi někdo slavný? Model? uzzlang?" Zasmál se nad tím jak ho pojmenovala. Já a uzzlang? Tak to teda ne. Bude ještě překvapená koho potkala až mě uvidí někde na billboardech, nebo v televizii. „Ne, dělal jsem jsi srandu, slavný nejsem a už vůbec nevypadám jako uzzlang." „Tak na co ta otázka? Mrkla párkrat očima nechápavě a dál ho pozorovala. Mykl na to rameny a dodal. „Jen tak." pousmál se a naklonil se přes stůl. „Jak bych měl moji fantazii nazývat? Hmm?" Uculila se při té otázce a taky se lechce naklonila přes stůl. „Jsem Angela Yung." Zašeptala a pak se odtáhla zpátky na místo. „A-Angela?" Pokusil se to říct s náznakem Anglického přízvuku „Typické americké jméno...Jsi z Ameriky?" Zůstal pořád nakloněný přes stůl opírajíc se o lokty. „Co jsi tak zvědavy?" „Máš smůlu víc ti už nepovím." Uculila se a hodila do sebe další skleničku bezbarvého alkoholu. „Máš proto asi nějaký důvod...Dobře tedy místo povídaní, co říkáš že by jsme jsi zahrály mravenčí pelko?" Stáhl se zpátky na židly jak to dořekl a připravoval se že jí bude vysvětlovat jak se to hrá. „Mravenčí peklo?" samolibě se usmála a všimla jsi že Hongkiho její výraz překvapil. „Myslíš kámen, nůžky, papír a napi se?" „Umm.." kívl hlavou na souhlas a nalil jí do skleničky sodžu aby byli připraveni na hru. „Dobře teda ale dám tomu limit 2 lahve, pak končí hra." Bylo vidět že nad tím přemýšlí jestli to přijmé, kívné po chvíli hlavou a natáhne už v pěst ruku. Udělá to samé a hra započne.

Po dopití druhé láhve byli výsledky špatné pro Hongkiho, vypil 1 a půl lahve. „Pamatuj jsi že jsem v této hře docela ." usmála se při pohledu na kluka před sebou, lechce opila ale pořád při smyslech. „Ach..prohrál jsem s holkou." Hlavu měl položenou na ruce a vypadal uraženě. Angela si vytáhla z kapsy mobil a odemkla displey. Bylo půl 12. „Budu muset jít, pokud budeš chtít můžu tě doprovodit." Hned na to zbystříl a otočil se směrem k ní" To beru. „Zajiskřilo mu v očích a hned se neohrabaně postavil a bez slov šel k pultu a zaplatil za oba. Než se vrátil dívka už měla na sobě kabát a čepicu pod kterou měla schované všechny vlasy, bylo jí vidět jen pár pramenů. „Tak pojdmě." řekla Angela a vykročili z baru do tmavého seoulu, který osvětlovali pouliční lampy a světla projíždejících aut. „Tak mě veď." Hongki se hned ujal vedení a šel v těsné blízkostí vedle ní. „Proč mě chceš doprovodit? Nemělo by to být právě naopak?" Pohlédl okem směrem k ní. „Protože doprovod k hotelu nepotřebuji." Zatvářila se při té odpovědi podivně, jakoby se jí tam vůbec nechtělo jít. „V této oblasti ale jsou jen motely, nejbližší hotel je 15 minut autem." „Jenže hotel kam já mám namířeno je na druhé straně seoulu." „Je to trochu složitějši takže to nechme tak." Dala jsi ruky do kapes kabátu a sledovala kam to jdou. „Dám ti nabídku, místo abys jela taxikem do hotelu tak zůstaneš u mě."