Bylo ráno asi okolo 10 hodiny jsem se probrala a vylezla z postele. Šla jsem do koupelny udělala hygienu a převlékla jsem se. Hned potom co jsem vše tohle dodělala jsem šla do mého pokoje a přemýšlela jsem nad včerejškem. Mohla jsem s ním být přece dýl, ale fakt jsem se bála.. přišla mi do pokoje Maky a začala na mě mluvit že už vůbec nic nemám v ledničce, vstala jsem a šla k ní. „No jo no jo však jdu." Zasmála jsem se a šla si dát boty. A šla. Když jsem přišla do obchodu viděla jsem Vitu. Cítila jsem se jak kdyby jsme byli pohádanej pár. Ani nevím proč. Chtěla jsem se mu co nejvíc vyhnout, ale to se mi samozřejmě nepodařilo, jen co jsem byla u papriky Vitaa si mně všimnul a mířil si to přímo ke mně. No skvělý chtěla jsem odejít dokud to šlo, ale vitaa mě doběhl.
V: ahoj *usmál se*
Em čau *koukala jsem furt okolo a chtěla odejít*
V: *trochu smutně řekl* udělal jsem ti něco? Pokazil jsem to včera nějak?..
Ta otázka.. huh.. "udělal jsem ti něco".. koukala jsem do země a nevěděla jsem co říct. Neudělal mi nic, ale asi vidí že jsem se mu chtěla vyhnout a chci odejít.
V: *koukal na mě bezradně a smutně* promiň... Ať jsem udělal cokoliv... Promiň... *Povzdychl si a chtěl odejít*
Koukala jsem na něj a vyhrkla: "ne, neudělal jsi vůbec nic... Já se ti vyhýbam, protože se mi líbíš.. to je vše.." uvědomila jsem si co jsem řekla a hned jsem se chytla za pusu .
Pohled Vity
Když jsem byl nakoupit tak jsem si všiml Nellie, hned jsem zamířil k ní, ale ona zrovna odcházela... Jak kdyby utíkala nebo si mě jen nevšimla a spěchá to asi spíš, řekl jsem si a došel k ní „ahoj” řekl jsem jí, když jsem jí doběhl "em čau" řekla dost rozpačitě a nejistě a stále koukala okolo jak kdyby chtěla utéct.. proč? Cítil jsem se provinile, přesně tohle udělala včera.. jak kdybych něco udělal.. zesmutněl jsem a řekl "udělal jsem ti něco? Pokazil jsem to včera nějak?.. " koukal jsem na ní a po chvíli jejího mlčení jsem řekl ještě: "promiň, ať jsem udělal cokoliv.. promiň.." koukal jsem do země, povzdychl jsem si a chtěl jsem odejít, když v tom slyším "ne, neudělal jsi vůbec nic... Já se ti vyhýbam, protože se mi líbíš.. to je vše.."
Počkat... Líbím se jí? Takže jsem měl pravdu? Je do mě zamilovaná a to co se stalo včera nebylo zbytečný? Poskočilo mi srdce a koukal na ní. Chtěl jsem pištět jak malý dítě, když mu máma koupí hračku, které chtělo. Takhle šťastný jsem nebyl tak dlouho.. tak moc dlouho... Koukal jsem na ní, byla dost překvapená že to řekla asi nechtěla abych to věděl. Nechtěl jsem být, jako skurvenej simp abych hned říkal že ona se mi taky líbí atd. Přece jen ... Bylo by to divný. Zas tak moc o ní nevím, přemýšlel jsem jak reagovat aby to nevyznělo že se mi líbí nebo tak, chtěl jsem tomu dát čas aby to nedopadlo jako s mou ex... Ty vzpomínky... Bolí to... Eh no.. koukl jsem na ní ještě jednou. A dělal jakobych to neslyšel, opravdu jsem nevěděl jak jinak reagovat.Pohled Nell
Vitaa dost dlouho mlčel a pak na mě jen koukl a dělal jak kdyby nic neslyšel.. možná to tak bylo lepší.. ignorovat pitomé kecy zamilované holky.. jo přesně. Chtěla jsem se vypařit, styděla jsem se za nesmysli co jsem řekla, ale v tom mém únikovém plánu mě zastavil Vitaa co řekl "em no hele, nechceš se sejít na Václaváku a třeba jít potom ke mě nebo někam? Jen tak se pobavit jako kámoši?" On se semnou chce kamarádit? O-m-g to jsem nečekala i potom co slyšel se chce bavit? "Jo klidně" vykoktala jsem ze sebe a usmála jsem vitaa odešel a já taky domů. Nachystala jsem si věci co si vezmu a šla si ještě lehnout do tří bylo času dost.
Nová sice kratší, ale nová kapitola docela mě baví to psát, takže teď tyhle příběhy budou častěji 😄nebo spíš tahle ff TwT.