Just enjoy.

2. Night light

,,Můžeš mi už konečně vysvětlit, co se ti stalo?" zeptala se mě Lilah, když už mi nějakou chvíli čistila odřené rameno. Poslední dny jsem nebyla moc komunikatní, takže ani do tohohle vysvětlování se mi moc nechtělo. Pro jednoduché vysvětlení, Lilah je moje nejlepší kamarádka, která byla vždycky trochu víc šílená, ale nápad odletět do Los Angeles byl pro jednou nápad můj. Ve Francii, kde jsme obě žily od narození, se za poslední rok stalo až moc nepříjemných událostí. Jedna z těch ne moc příjemných situací byla zjištění, že mě můj bývalý partner rok a půl podváděl s naší spolužačkou z vysoké školy, kterou jsem ze srdce nesnášela. V tu samou dobu máma Lilah přivedla domů o deset let staršího přítele, který měl mírně řečeno na vše odlišný názor než Lilah a na jednou ho byl plný dům. Obě jsme uznaly, že potřebujeme upustit od svých stálých a nudných životů. Nápad odletět do Los Angeles, města andělů a bujarého života, byl nápad můj a ikdyž jsem toho později mohla litovat, letenky se koupily poměrně rychle. A zde je náš výlet v pestrých barvách. Dvě dívky na dva měsíce v Los Angeles s podmínkou odbourání všech problémů z hlavy a žádných závazků. 

,,Ujelo mi to na kameni v silnici, pak už jsem byla na zemi, však se nic nestalo," zalhala jsem. Nechtělo se mi vysvětlovat, že mě málem srazilo auto a už vůbec ne, že mi život zachránil někdo jiný. 

,,Jak chceš jít s tímhle dneska na tu párty na lodi? Víš jak hrozně to bude vypadat v těch šatech na ramínka, co jsem ti vybrala?" zabrblala Lil a ukázala na saténové červené šaty, které opravdu ležely na posteli. 

,,Nevím, protože tam nepůjdu," pronesla jsem s pokrčením ramenou, načež jsem sykla bolestí, protože se mi znovu otevřela už zasychající rána. 

,,Tak to ani náhodou, tohle sis vymyslela, vzpomínáš? Tenhle výlet byl tvůj nápad a já ti slíbila, že si ho náležitě užijeme, takže se nehýbej, ať ti můžu zalepit to rameno a pak odkráčíš do koupelny a smyješ ze sebe ten pot, protože hrozně páchneš," nakrčila nos, aby mi dala jasně najevo, že má vůně není zrovna moc příjemná. Mě nezbývalo nic jiného než ji poslechnout. 

S velkou lékařskou náplastí na rameni jsem odkráčela do koupelny, kde jsem pod vlažnou vodou smyla všechny látky na mém těle. Omyla jsem se sprchovým gelem s vůní manga, který jsem tak moc milovala a nedala něj dopustit. Namočila jsem si vlasy a vmasírovala do nich můj šampon. Bylo to moc příjemné po čase stráveném na horkém slunci, ovšem rána, do které se dostala přes náplast voda, začala nepříjemně štípat a pálit. Byla jsem tedy nucena sprchu opustit ve vyloženě krátkém čase. 

Červené šaty, které mezitím má kamarádka pověsila na kliku od dveří zářili na celou místnost. Vzala jsem si je, protože to byly jediné šaty v mém dosti sportovní šatníku. Nicméně se mi do nich popravdě moc nechtělo. Byly to šaty, keteré jsem si vzala na první rande s mým bývalým partnerem Liamem. Ikdyž tohle byly hezké chvíle z našeho vztahu, chtěla jsem je bez podmínečně všechny vymazat. Achjo, vzdychla jsem si a natáhla se po červené saténu. Byl příjemný na dotyk, lehký a jemný. Za ty šaty jsem utratila nemálo peněz a potřebovaly vyvětrat. Proto jsem se s velkým nádechem podívala do zrcadla. Dívka se světle hnědými vlnitými vlasy, snědou pletí a zelenohnědýma očima, Zašklebila jsem se na sebe. 

,,Je na čase se začít bavit," prohodila jsem sama k sobě do zrcadla. 

,,To máš pravdu," ozvalo se ode dveří. ,,Trápila ses kvůli němu půl roku, myslím, že to je víc než dost. Dnes se půjdeme bavit, sbalíš tam nějakýho hezkýho kluka a zapomeneš konečně na něj," přišla ke mně a chytla mě na obličej. Usmála se na mě, tak jak to umí jen ona a dala mi přátelskou pusu na čelo. Když jsem se usmála taky prohodila: "Takhle se mi líbíš a teď hoď s sebou, udělej ze sebe člověka a vyrazíme, za chvíli tam máme být."