Vyrážím jako každou středu na svou brigádu do restaurace akorát je to jiné jako vždycky protože nehorázně prší a prostě celkově není vůbec dobrý počasí a tak si zároveň i myslím že nám moc zákazníků nepřijde ale to bych se mýlila hned když jsem přicházela do práce šlo vidět že je tam vážně hodně lidí a krom toho i takovej jeden moc hezkej klučina.
"Už jsem tady Verčo takže můžeš klidně jít už domů" řekla jsem když jsem sem přišla. Převlékla jsem se a mohla jsem vyrazit k zákazníkům. "Dobrý den už máte vybráno?" Zeptala jsem se jedný rodinky ty jen zakejvali hlavou na nesouhlas že ještě nemají vybráno a tak jsem šla dál a to přímo ke stolu toho hezkýho kluka. "Dobrý den už máte vybráno?" Zeptala jsem se mile a začla si zapisovat objednávku kterou jsem během dvaceti minut přinesla. O chvíli později jsem se všimla jak na mě ten hezkej klučina mává tak jsme šla za ním a zeptala se co potřebuje "můžu se zeptat kdy končíte?" Řekl to tak roztomile že mi chvíli trvalo než jsem odpověděla "v sedm" řekla jsem a usmála se.
Po směně tam na mě čekal ten kluk byl dost hezkej a všimla jsem si že má tetování a to se mi teda moc nelíbilo ale i tak. "Můžeme někam vyrazit?" Zeptal se mě "jasneee a kam by jsi chtěl?" Zeptala jsem se ho a nakonec jsme vybrali variantu jít se projít.
Nějak jsme se procházeli a dostali jsme se k tomu co děláme ve volném čase atd "noo já jsem hokejista takže hraju " řekl a já si řekla že to asi jako neee protože hokejisti a fotbalisti jsou zlo. "Ahaaa a co ty tvoje tetování?" Zeptala jsem se "no tetování mám hodně a hlavně mám všude po těle ale to ti ukážu třeba jindy" řekl a usmál se "hele nebude ti vadit když už půjdu? Zítra mám školu" řekla jsem a doufala jsem že mě nebude přemlouvat protože jsem se měla ještě učit. "V pohodě tak si můžeme klidně vyměnit ig a napíšeme si" nabídnul mi a já souhlasila. Nakonec jsme došli až k mojemu domu a tam jsme se rozloučili.
"Ahoj" přišla mi zpráva za hodinu od toho co jsem přišla z venku. "Ahoj" odepsala jsem "děkuju za venek bylo to fajn musíme se někdy zase vidět už se mi stýská" napsal a já si říkala co to je vždyť se známe chvíli. Pak jsme si nějakou dobu psali a já po dvou hodinách šla spát.
Ahoj tady to je moje první kapitola která není zas tak dlouhá a ani není tak zábavná ale slibuju vám že se to ještě rozjede. Děkuju všem který mě začli sledovat .❤️
ČTEŠ
láska k nepoznání
Randompříběh vypráví o 17 leté Mie která kvůli své práci pozná jednoho kluka který jí změní celý život musí kvůli němu lhát a dostává se do větších a větších problémů a to vše musí utajit před svojema rodičema který se jí snaží vnutit vzorného Michala kte...
