Drak elementu/Pozastaveno

1

,,Luno," volala na mě matka z 1. patra, ,,pojď na večeři." Narodila jsem se v době večeře. Když nad tím tak přemýšlím, má láska k jídlu je asi způsobena tímto. ,,Luno Elisabeth Smith, okamžitě nás začni vnímat a sedni si ke stolu." probral mě ze zamyšlení rozzuřený hlas otce. Ten má zase náladu, pomyslela jsem si a začala večeřet. Když si potřebuje na něčem vybít vztek, obvykle to odnesu já, nebo moje mladší sestra Olivie. Je to šestiletá brunetka s věčně rozzářenýma očima stejné barvy. Matka však otce včas usměrnila: ,,Nech je být." Věnovala jsem jí vděčný úsměv. Otcův obličej rázem zbrunátněl. Je to rozhodnuto, dnes bude terčem matka. Rodiče se spolu nevzali z lásky, ale ze zachování čisté krve. Přestala jsem se věnovat neúspěšnému pojídání šneků a odebrala jsem se nahoru, do svého pokoje. Samozřejmě jsem se nezapomněla omluvit. Matka se mě snažila zadržet, ale já vážně nepotřebuji vidět otce jak dává matce pěstí do obličeje. Odvedla jsem Ol do jejího pokoje a až poté se odebrala do vlastního. Zaslechla jsem jen jak otec vyhrožuje ženě, kterou si vzal a hned jsem usnula.