Probudilo mě nějaké řvaní z kuchyně. Rychle jsem vstala a šla se podívat co se děje. Hned ke mně přiběhl můj psík ale když jsem se podívala na matku a na otce, bála jsem se, co za sračku mi řeknou dnes.
Šla jsem s mým psem si napustit sklenici vody ale matka mě zastavila. „Co si myslíš že děláš?! Kdo to po tobě bude uklízet?! Jsi nula, neschopná, nic neumíš jsi jen jeden velký potrat, nejsi ani schopná si vydělat na svůj vlastní byt a a už konečně vypadnout, ale já ti nedám ani korunu ty pičo!“ Fuha, tak dnes se teda překonala. „A co si myslíš že děláš ty? Ty mě tady budeš shazovat že nic nedokážu přitom ty jsi nikdy nesplnila svou roli matky, nikdy jsi mě nepodpořila, jen mi neustále nadáváš a shazuješ mi sebevědomí a tohle matky nedělají a to už vůbec nemluvím o tom že jste mi celý život tajili že mám svého vlastního bratra, který je aspoň jediný normální z téhle stupidní rodiny, nenávidím vás, zničili jste mi dost velký kus života, tak se potom nedivte že jsem vás nepozvala na svou svatbu, na svatbu mají chodit rodiče ale vás za moje rodiče nepovažuju!“ Křičela jsem zoufale. Z otcového výrazu jsem nic nedokázala vyčíst ale z matčiného jsem něco vyčíst dokázala a to totální nasranost. „To ty si nikdy nesplnila roli správné dcery, všem si nám zničila život a víš co? Mám tě dost, sbal si věci a vypadni a už se nikdy nevracej ale potom mi za pár let nevolej že nemáš peníze na zaplacení baráku a že ti sex nevydělává protože jsem si jistá že jsi totálně špatná i v tom “ řekla mi matka.
„S velkou radostí odejdu a už se tu nikdy nevrátím.“ Rychlým krokem jsem odešla do pokoje a přibalila jsem si ještě nějaké věci pro mého psa. Beru ho s sebou. Nemůžu ho sice od nich odloučit protože nějakým zázračným způsobem ty psychopaty má fakt rád ale i tak si ho na nějakou chvíli vemu s sebou než s ním něco vymyslím.
Když jsem měla všechno sbalené, uvědomila jsem si že nemám kam jít. Zkusila jsem se poradit s Kubou.
Já: Ahoj Kubo, dnes se stěhuju ale já nemám kam jít :/
Jakub mi po chvilce odpověděl.
Yzomandias: můžeš jít ke mně 💕
Ta zpráva mě celkem zarazila.
Já: To bohužel nejde, beru s sebou svého psa.. a navíc bych ti tam zavazela
Yzomandias: to vubec nevadi zlato a ne, opravdu by si nam tam nezavazela, bydlim jeste s jednim kamosem ale jemu to taky nevadi a navic by se nam zenska ruka do domacnosti opravdu hodila 😂💞
Nad tou zprávou jsem se pousmála.
Já: Ja ti neviim ://
Yzomandias: ale ja ti vim, prijedu te vyzvednout, kde me budes cekat? 💗
Já: Tak dobře teda, budu tam ale jen na chvíli než si najdu svoje bydlení a budu tě čekat *random adresa* 😶🌫️
Fuha, no šla jsem se převléct a vyrazila jsem, ještě před mým odchodem se na mě matka posměšně podívala.
