Twilight Saga Bellina sestra

❄️💧jak....?💧❄️

Doběhla jsem je před velkými dveřmi.
Když si mě Rosalie všimla
tak mě hned objala.
A najednou se do mě pustila Bell.
,,Kde si myslíš že jsi byla? Tady nesmíš odcházet kdykoliv se ti zachce!"
Zvedla jsem ruce nad hlavu ve znamení že se vzdávám.
,,Hele já nemůžu za to že jste mě tam nechali a odkráčeli si pryč. Ok?"
Řekla jsem na obranu, a radši se podívala na tu upírku která na mě
celou dobu zírala.
A usmívala se, popravdě mi ani trošku nepřišla nebezpečná.
Po chvilce se otevřeli ty veliké dveře a my mohli vejít dovnitř.
,,Aaaa to je naše malá Bella"
Řekl příšerně přeslazený hlas.
Šla jsem zase poslední takže jsem nemohla vidět kdo to řekl.
,, Zdravíme tě Aro, Caiusy, Marcusy."
Pozdravil Carlisle za všechny.
,, Očividně máte s sebou někoho nového že? Jakpak se jmenuješ děvče?"
Řekl ten samý hlas a ten upír se objevil vedle mě. Když se na mě podíval tak doslova zmrzl na místě.
,,M-merindo seš to ty?"
Zeptal se potichu.
Během vteřiny se tady objevily další dva.
Nesouhlasně jsem zakrývala hlavou.
Podal přede mě svojí ruku a já na tu ruku zůstala koukat a potom jsem se mu podívala hluboko do očí.
,,Lu, chce abys jsi mu podala ruku"
Řekl Eduard který stál
zázrakem za mnou.
Podala jsem mu tedy ruku a zadíval jsem se mu znovu do očí.
Najednou jsem vydělala co zažil.
Očividně si toho všiml tak ode mě udělal krok zpátky.
,,Jak...?" Zeptal se a podíval se na mě.
Pokrčila jsem rameny a radši si stoupla tak aby za mnou nikdo z nich nestál.
,,Felixi" řekl Aro a kývl na jednoho ehh hodně vysokýho upíra.
,, Hlavně opatrně ať nám jí nezabiješ"
Řekl a ten přerostlej upír se na mě vrhl.
Snažil se mě zasáhnout pěstí do obličeje, takže jsem se mu mohla jenom vyhýbat.
Najednou na mě letěla jeho noha takže jsem o kousek odskočila a rychle se schovala za Bellu.
,,Tohle budu ještě dlouho vydýchávat"
Poznamenala jsem unaveně a radši zůstala schovaná za Bellou.
Jenže ten otravnej upír mě odhodil stranou. Tak jsem se radši schovala za jeden ze sloupů. A on šel za mnou , takže jsme asi dvě minuty obcházeli ten sloup dokud se ten Felix nezastavil.
Takže jsem do něj nabourala a spadla na zem a sáhla si na bolavý nos.
,, Ughh je to stejný jako nabourat
do stromu" poznamenala jsem naštvaně.
Pomalu jsem se na něj podívala.
Napřahoval proti mě ruku takže jsem si rychle ruce dala na oči.
V podstatě jsem dělala jakože tu nejsem.
Po chvilce jsem přestala cítit zem , tak jsem rozlepila oči a...
,, Jakože lítám??"
Zeptala jsem se sama sebe nechápavě.
Podívala jsem se pod sebe.
Hmmmm... Tak tohle asi moje nohy nebudou co?
Opatrně jsem otočila hlavu ne stranu a podívala se na toho hromotluka který mě držel ve vzduchu.
Párkrát jsem zamrkala a
usmála se na něj
,, budeš tak hodný...
A položíš mě na tu zem? Ráda bych stála na svých a nelítala ve vzduchu"
Poprosila jsem ho.
Jakmile mu Aro poručil aby mě položil na zem tak jsem rychle zdrhla za Bell.
A drtila jí ruku.
,, Jakože jsi nic neudělala?"
Prasklá jsem na ní a pořád se jí držela.
,, Chováš se jako malý dítě.
A navíc... Tebe se člověk jen tak nezbaví."
Řekla a usmála se na mě.
Pustila jsem se jí jednou rukou a prohrábla si s ní vlasy.
Ale jakmile jsem se střetla s Arovím pohledem tak jsem se Belly radši
zase chytla.
Aro se usmál a pořád se na mě díval.
,,A teď k tomu proč jste vlastně přijeli do Volterry?" Zeptal se Aro.
,,Hmm to by mě taky zajímalo, protože na dovolenou určitě ne..."
Zamumlala jsem ,ale k mému neštěstí to slyšela i Bella která mě štípla.
Aro se na mě zase usmál
Sakra kolik tomu chlapovi je 2000?
Přidej...
Tak 3000!
To je správná odpověď.
To je na 100% nějakej úchyl!
Luno!? Sakra na co myslíš kdyby ti nekdo viděl do hlavy tak by tohle určitě nečekal!
Zanadávala na mě ta potvora
v mojí hlavě.
,, Přišli jsme protože Viktoria chystá armádu novorozenců.
Zabíjí hodně lidí a policie za den nachází čtyři mrtvoly minimálně."
Řekl Carlos.
,,S tím ale bohužel nic neuděláme je to váš boj.
Při nejhorším bychom se k vám přidali."
Odpověděl mu v klidu Aro a znovu se na mě podíval a usmál se.
Radši jsem se podívala do blba.
,,Dokonce i na Lunu teď nedávno jeden z nich zaútočil!"
Řekla Bella naštvaně.
Aro se na mě hned podíval
,,Ale jak je možné že přežila?"
Zeptala se.... Jane a podívala se na mě.
Pokrčila jsem rameny a podívala se
na jednoho z opodál stojících upírů.
,,Tak dobře, nebudeme vás nutit,ale kdyby jste pomohli tak bychom vám byli velmi vděčný" řekla Esme a všichni se dali na odchod.
,,Zase mě máte v plánu tady nechat?!"
Zamumlala jsem si pro sebe.
Jeden z upírů co stál na druhé straně chodby se ušklíbl.
Hmm dobře ty Lu .... právě teď tě slyšeli všechny krvežíznivý potvory v týhle místnosti . Fakt gratuluju
Řekla jsem si sama pro sebe v hlavě.
,,Podle mě by nevadilo kdyby jsi
tady zůstala "
Řekl Aro rychle jsem se na něj podívala a rozutíkala se pryč z tohohle hradu.
Když jsem běžela kolem Cullenů a Belly tak jsem trošku zpomalila.
,,Hele, já, já na vás počkám venku protože tady to psychicky nedávám!"
A utekla jsem ven, kde jsem se roztáhla na lavičce a pozorovala vchod dokud nepřijde Bell.
,,Copak tady tak sama, kočičko?"
Zeptal se někdo za mnou , vyskočila jsem na nohy a zůstala zírat na nějakýho upíra.
,,Ahoj Vladimire, už to bude pár let co jsme se neviděli "
Řekl někdo za mnou
Najednou se mi podlomily nohy a já klečela za Bellou.
Zvedla jsem se a opřela se o Bellu, protože se mi udělalo nevolno.

,,J-já jsi t-to udělala?" Zeptala se mě vyděšeně Bella.
,, Já nevím...." Zamumlala jsem.
Najednou jsem se cítila jako kdybych se vypla.
Prostě mě přestalo poslouchat vlastní tělo.
Uviděla jsem prudký světlo a potom tmu.
Omdlela jsem...