Twilight Saga Bellina sestra

🤍💨I když.....💨🤍

Sungie uraženě seděla na gauči a všechny sjížděla otráveným pohledem a pořád se držela za hlavu.
A Samova smečka seděla o kousek dál.
,, Takže si myslíš že by nám mohla tvoje kamarádka pomoct ve válce?" Zeptal se mě Carlisle zamyšleně a podíval se na Sungie která si teď nejspíš v hlavě všechno překládala.
Najednou se na mě vyděšeně podívala.
,,T-to snadn nemyslíš vážně?! Víš že jsem dost mladá na to abych umřela?" Řekla vztekle a propalovala mě pohledem.
,, Seš starší než já...." Zamumlám
a ona zvedla jedno obočí.
,, Seš si tím jistá..?" Zeptala se mě s úsměvem. Pomalu souhlasně přikývnu.
,,Tak to se myslíš protože jsem o půl roku mladší než ty." Řekla a já na ní zůstala zírat jako většina lidí v místnosti.
,,Aha?" Řekla jsem opatrně.
,,I když..." Řekla a zamyslela se.
,, Možná že vám pomůžu když vy pomůžete mě..." Řekla a zadívala se na Carlisleho a Sama.
,,S čím potřebuješ pomoc?"
Zeptala se jí Bella.
,,No... Ehmm takže mám v sobě dvě
vlčí duše. Z toho jedna převládá moje tělo když se naštvu nebo jsem v nebezpečí... A ta druhá je ta s kterou vyrůstám už od mala.
A jako bonus tady je jedna věc a to že jsem napůl i upír a čaroděj...."
Řekla a nevinně se usmála.
,,Tak to dokaž. Tohle není možný." Rejpnuj si do ní Emmett.
Naštvaně po něm švihla polštář.
,, Jak by ti asi bylo kdyby ti po baráku běhala přerostlá vlčice. Huh?!" Řekla a znovu po něm švihla polštář.
,, Ježiši klid holka. Nemusíš mě zabít polštářem." Řekl Emmett na obranu a pár upírů se zasmálo.
,, Takže umíš kouzlit?" Zeptal se
jeden z vlků.
Sungie hned souhlasně přikývla, zvedla ruku která jí po chvíli začala hořet. Ten kluk co přišel s ní se na tu ruku se zájmem díval stejně jako všichni ostatní.
,, Takže umíš používat hůlku?" Zeptal se jí Emmett směšně.
,, Připadám ti jako Harry Potter nebo co?
Začínáš mě už pěkně štvát..." Řekla naštvaně a ten kluk vedle ní jí chytil za ruku takže se trochu uklidnila.
,,Kdy by měli ty upíři zaútočit?"
Zeptal se Sam. ,,To bohužel nevíme ale mělo by se to odehrát v pondělí nebo úterý. Až bude mít Alice vizi tak vás o tom informujeme." Odpověděl Carlisle.
Sungie se najednou zvedla.
,,Co je dneska za den?" Zeptala se.
,, Neděle" odpověděl Eduard.
,,Kolik je hodin?" Zeptala se znovu a já začínala tušit o co jí jde.
,,Je půl pátý a jsi ve Forks to je ve Washingtonu." Řekla jsem s úsměvem.
Zamyšleně se na mě podívala.
Potom se rychle podívala na toho kluka a něco zase začala říkat korejsky.
Potom se podívala Carlisleho.
,,Je mi to líto ale já teď musím jít do školy jinak by mě Hyunjin přizabil a to ryskovat nechci... Takže až zjistíte cokoliv novýho tak, tak mi Luna zavolá já. Já teď vážně musím. Ráda jsem vás všechny poznala." Říkala rychle občas sem tam nějaké slovo prohodila
přeci jen.
Angličtina není její rodný jazyk ,
ale umí ho výborně.
Rychle se uklidnila a po chvíli zmizela i s tím klukem.
Jako kdyby tady nikdy nebyla.
Všichni se na mě nechápavě podívali.
,,Ona je mimozemšťan že jo?" Zeptal se mě Emmett se zájmem.
Já se usmála ,,ne není mimozemšťan jenom. Žije v jižní Koreji a tam mluví jinak a chovají se jinak než tady.
Mají tam čas napřed o 13 hodin. Takže za chvíli jí začíná škola."
Řekla jsem s úsměvem. ,, Tak to je krutý!" Zakřičel Emmet a všichni vlci v místnosti se na něj podívali.
Nakonec se jejich vůdce zvedl a o něčem se bavil s Carlislem, potom se svojí smečkou odešel.
,,Asi se půjdu projít " řeknu a nečekám než někdo odpoví a jdu na čerstvý vzduch...do lesa.