Krvavé Království

Kapitola čtvrtá

Probudila jsem se v Carsianové náruči. To byl nejlepší den mého života. Pak jsem si to uvědomila to nebyl sen!
"Ne princezno to nebyl"
"Princezno?"
"Ruby ty jsi moje princezna"
"Co moji rodiče v mém světě?"
"Neboj o to se postarám"
"Vymažeš jim paměť?"
"Něco takového"
"Takže tu zůstanu už navždy?"
"Ano Rub"
"Ale vždy jsem se probudila když jsi mě volal"
"Ano ale to byl vždy nevydařený pokus."
"Jdu se převléct"
"Na židli máš oblečení odtud abys sem zapadla"
"Díky" šla jsem se převléct, byli tam červeno-černé šaty tak překvapivé.
"Proč je tu vše do červeno-černa?" Zeptala jsem se
"Naše královské barvy"
"A ostatní království mají taky určité barvy?"
"Jojo"
Vzala jsem si šaty, šperky, boty a všechny tyhle serepetičky a šla se vedle převléct (asi se ptáte co měla na sobě měla na sobě jen přikrývku z postele).
"Rub?"
"Hm?"
"Zůstaň tu a převlékni se tady prosím" zas udělal ty psí oči.
"Tak jo ale ukážeš mi jaké tady máme košišty!"
"Košišty?"
"Kočky" vyplázla jsem na něj jazyk
"Co jsou kočky?"
"Co jsou kočky?! Přece nejroztomilejší zvíře na světě!"
"Jak taková kočka vypadá?"
"Menší má jeden ocas, čtyři nožky, dvě uši, vousky, roztomilé oči ahhh jak moc mi chybí naše koťata"
"To je popis Lakočky až na to že nemá křídla."
"Křídla?! Kolik zvířat u vás má křídla?!"
"Skoro všechny"
"Cože?!"
"U vás?"
"Jen ptáci a hmyz ale to není zvíře"
"Žiješ v divném světě Rub"
"Teď se jdu už převléct" šla jsem vedle, mezitím on mi zavřel dveře před nosem.
"Snad jsi nezapomněla co jsi slíbila"
"Jo, promiň"
"Rub už se nikdy neomlouvej udělám z tebe princeznu teda pardon královnu." Snad si mě nechce vzít! "Ale chci Ruby" znělo mi v hlavě. Otočila jsem se na něj a on jen mrkl a udělal výraz že je to normální.
Oblečení jsem si položila a sundala přikrývku.
"Páni" řekl Cars
"Co je" a přitáhla jsme si zase k sobě.
"Jsi ještě hezčí než jsem si myslel"
"Ti mi lichotí ale nechci abys na mě čučel jak na debila!"
"Promiň ale ty jsi prostě umělecké dílo! Musíme ti udělat obraz!"
"Můžu si nechat spodní prádlo z mého světa?" Protože nevím jestli by mi tohle vyhovovalo. Pomyslela jsem si.
"Můžeš ale tobě sluší vše!"
"Děkuji"
"Princezna nikdy neděkuje!"
"Ok"
"Co je ok?"
"Okey znamená dobře"
"Ok" odpověděl
"To je hezký slovo" řekl Cars
Oblékala jsem se do spodního prádla a v tom si mě myšlenkou přitáhl k sobě a já na něm přistála.
"Promiň stalo se ti něco?!" Chtěla jsem se odtáhnout a zkontrolovat ale to už mě držel pevné kolem pasu.
"Nic se nestalo" a dal mi krásnou pusu na rty. Já mu ji oplatila a tak jsem ležela skoro na něm ve spodním prádle z mého světa a on mě pevně držel.
"Musím se převléct" řekla jsme znovu
"Teď ne Ruby ještě chvíli spi"
"Ale já se necítím pohodlně být tu jen ve spodním prádle!"
"A jsi v tom straně Sexy!"
"To mi ještě nikdo nikdy neřekl" zamumlala jsem
"Tak já ti to budu říkat pořád jo?"
"Ne to ne, to mi až moc zvýší sebevědomí ."
"Princezna ho potřebuje a teď se jdi převléct"
"Tak jo"
Vstala jsem a podívala jsem se na ně. Oni mají Honzíka a potřebuju korzet!
"Ne to si na sebe nevezmu tohle se nosilo někdo před 300 lety!"
"Jaký rok je u vás" zeptal se.
"2022 u vás?"
"Taky"
"Ahhh vzdit ani nevím jak se Honzík a korzet nosí!"
"Já ti pomůžu"
"Ty?" V tu chvíli už byl vedle mě a umlčel mě pusou. Podívala jsem se na něj neměl nic na sobě!
"Vzdit na sobě nic nemáš vezmi si něco!"
"Ale mně se líbí že se na mě tak koukáš hlavně na můj velký pen-"
"Zmlkni" přitiskla jsem svoje rty na jeho. Přitáhl si mě s sobě a zůstali jsem v obětí, přes spodní prádlo jsem cítila jeho tvrdé přirození, ahhhhhh řekla jsem si v duchu.
"Včerejšek musíme někdy zopakovat Ruby"
"Jo to musíme ale už to nebude jako první"
"Nebude bude lepší ikdyž to už nebude to poprvé ale budeš zkušenější a zkušenější."
"Jak člověk může být zkušený v sexu mi řekni?"
"Já už mám zkušenosti ale ty jsi byla nejlepší i lepší než tvoje předchůdkyně"
"To mě těší"
"A teď ti pomůžu s tím oblíkáním"
"Jojo a vezmi si něco na sebe něco málo prosím"
"Ty se snad nechceš koukat na můj pen-"
"Ne nechci"
"A já myslel že chceš"
"Někdy jindy jo?"
"Jo ale co nejdřív"
Vzal si kalhoty a přišel ke mně.
"Takže korzet ten pro je na zvýraznění hrudníku ale pro tebe bude spíš jako ochrana kdyby tě chtěl někdo bodnout" vysvětlil
"Nemusíš ho mít úplně uplý aby tě škrtil ale ne volný aby spadl" Vše krásné vysvětlil přes korzet, Honzík až k příčeskům.
"Děkuji" poděkovala jsem
"Nemáš zač a podívej se do zrcadla"
U Honzíka jsme nakonec řekli že ho nepotřebuju ale korzet na ochranu mi dal protože byl pevný a zástaví bodnutí. Měla jsem jednoduché černo-červené šaty a vlasy vyčesané do drdolu.
"Wow" řekla jsem
"Wow?"
"Wow znamená páni"
"Děkuji"
"Už neděkuj to už jsem ti říkal ale nemáš zač podruhé"

Čtvrtá kapitola vypadá to na happy end? Jo vypadá, ale není. Víc spoilerů nebude.