věnováno hojkas, která mne vždy potěší svými komentáři
Probudil mě k hluk. Pane bože! To musí být ta válka! Ale to bych měla bojovat. Musím najít Fexie!
Běžela jsem bojištěm a dokonce cestou zabila i jednoho protivníka. Já zabila elfa! Mákem jsem z toho omdlela, když jsem sledovala, jak jeho vznešené tělo padá na zem. Otřásla jsem se a šla jsem dál. Na Fexie jsem narazila až když jsem zabila sedmého elfa. "Já to nikomu neřekla, je to moje vina!" vysypala jsem jí a začala rychle oddechovat. "Lean, uklidní se! Já to taky nikomu neřekla." povzdychla si Fexie. "Vážně?" užasla jsem a úplně jsem zapomněla že kolem nás zuří bitva. "Ale oni nás převálcují!" vykřikla jsem a Fexie mě umlčela rázným: "psst!!!"
Ohlédla jsem se, když celým lesem otřásl výkřik. "Ne! Mami!" vykřikla jsem a z očí se mi řinuly slzy. Má matka padala k zemi a z krku jí stříkala krev. Který blbeček jí podřízl hrdlo? Rozeběhla jsem se tam. Něčí ruka mě ale v půlce cesty zastavila. Byl to temný elf. Sekl mne do ramene a já bolestně zasyčela. Vzala jsem do ruky můj meč a zabodla mu ho přímo do srdce. Chtěl si vychutnat moji smrt, to si jako myslel že mu to dovolím?
"Lean! Jsi v pořádku?" Přiběhla ke mě Fexie. Podívala se na mé rameno. Rychle utrhla pár listů a chtěla mi to začít ošetřovat, ale já ji přerušila: "Na to teď není čas. Obvaž mi to a jdeme." Fexie se zarazila a začala mi rameno rychle omotávat. "Lean, myslím že by jsme se měly schovat. Lepší přežít než se bezhlavě vrhnout vstříc smrti." prohlásila. "Jo, máš pravdu. Půjdem do podvodní jeskyně. Tam nás snad nenajdou.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Ahoj! Tak další kapitolka! Brzy budu končit, takže snad koments a votes! Děkuji hojkas za její koments!
Vaše misa2003
