Klaroline (Klaus a Caroline)

Natali 2. část

Klausovy myšlenky
,,Hayley " Natali se na mě podívala a z krku si strhla náhrdelník, který mi vložila do dlaně.
,,Moje sestra je Hayley, pokud ji znáš dej jí tohle, dala mi to když jsem byla malá vzkaž ji že jí mám moc ráda, ale že jednou má smrt musela přijít,  dej jí ještě můj deník je tam o ni napsáno víc než dost i o naší rodině a Caroline za mou smrt nemůže ubližuju si sama mám rakovinu a abych smrt zrychlila vzala jsem si vlčí mor" Takhle jsem tam Natali nechat nemohl dal jsem ji svou krev, bohužel ji vykašlala.
,,Elijahu,Elijahu!!! " zařval jsem do tmy... Do minuty u mě byl Elijah i s Hayley.
,,Kdo je to?! " zeptal se Elijah.
,,Natali....Natali Marshall " Hayley se na mě vyděšeně koukla a klekla si k Natali.
,,Natali....jsem tady... Jsem tvoje sestra Hayley....to bude dobrý jsem tu.. " Dal jsem Hayley náhrdelník od Natali.
,,Hayley já...Mam tě r... " Natali Hayley chtěla něco říct, ale zavřeli se ji oči a já se Zaposlouchal do rytmu jejího tlukouciho srdce.
,,Žije" Řekl jsem a zmizel jsem ve tmě.

Objevil jsem se na mýtině kde jsem si sedl abych si odpočinul.  Po chvíli jsem ucítil jemný průvan. Ucítil jsem její vůni byla to Caroline.  Najednou jsem uviděl postavu blížící se ke mě jenomže se zkacela k zemi.  Vyběhl jsem ke Caroline, vzal ji do náruče a zanesl do kostela kde už čekala Davina.
,,Davino rychle už nezbývá moc času" položil jsem Caroline do kruhu, který byl tvořen ze svíček, Davina si ke Caroline klekla.
,,Potřebuji tvou krev" Řekla Davina a já ji nastavil svou dlaň. Řízla mě a mou dlaň dala nad Carolininou pusu má krev Caroline kapala na rty a ze rtů sklouzávala do krku. Davina začala mlít ty svoje říkanky.  A po chvíli se Caroline prudce posadila.
,,To je všechno?!" zeptal jsem se Daviny.  Ta jenom zakroutila hlavou na nesouhlas. Koukal jsem se na ni s přimouřenými oči.
,,Neeeeeeeeeee " přirazil jsem Davinu ke zdi hned potom co Caroline podřízla hrdlo.
,,K-Klausi musím to dokončit nebo umře " Řekla Davina,kterou jsem málem udusil.  Pustil jsem ji a ona pokračovala v čarování.
,,Teď ji můžeš zanést domů ale buď s ní bude chtít vidět hlavně tebe to mi věř "

Položil jsem Caroline do postele, lehl si vedle ní a její hlavu položil na mou hruď.  Zaposlouchal jsem se do hlasů znějících z obýváku. 
,,Elijahu ona žije,ale má rakovinu když ji nezabijeme bude to pro ni těžší a to nechci,  chci aby odešla v klidu ne v bolestech.  "
,,Dobře udělám to " potom jsem už jen uslyšel jak srdce malé, roztomilé, odvážné, nebojácné, hodné Natali přestalo bít.