I.

26 0 0
                                    

Právě vycházím z budovy kde trávím všechny všední dny 8 hodin. Ruku v ruce jdu se svým přítelem Christianem přes park až k mému domu. Vlepim mu dlouhou pusu plnou lásky a štěstí a on se usměje do polibku.
„ tak zítra v 7:40 " řekl a přitáhl si mě ještě blíž k sobě. „ počítám s tím " řeknu a dám mu poslední krátkou pusu před tím než zabouchnu dveře.

„ jsem domaaaa " zařvu, ale nikdo se neozve. Asi jsou ještě v práci pomyslim si a chci jít nahoru do svého pokoje, ale v obýváku se zastavím a čumim na maminu a ona na mě. Nechápu proč se neozvala, když jsem tu řvala jak debil, že jsem doma. Vedle sedí i taťulda a něco si prohlíží na mobilu. „ posaď se " řekne po chvíli mamka a já tak udělám. Taťka se okamžitě zvedl a nadechl se, že něco řekne, ale než to stihl přerušila ho mamka. „ s tatínkem jsem dostali novou pracovní nabídku...." začala „ no tak to je super " usmála jsem se na ně „ a co já s tím? " dodala jsem. Mamka se otočila na taťku a ten poznal z jejího výrazu, že má mluvit on.
Asi minutu bylo ticho a pak ho taťka prolomil. „ budeme se stěhovat " oznámil jako hotovou věc. V tu chvíli se mi zastavil dech, ani bych se nedivila, kdybych na místě omdlela. „ víte že tohle je dost blbej vtip " řekla jsem s nadějí v hlase, že je to vtip. „ není broučku, není to vtip " řekla a podívala se na mě. „ to nemůžete, mám tady všechno....všechno co potřebuju mám tady a hlavně....kluka " hlas se mi rozklepal až jsem skoro nemohla říct jediné slovo. " zlatíčko musíš nás pochopit, m- " začala mamka, ale já jí přerušila „ v tom případě to teda nechápu "

Zvedla jsem se a odešla do pokoje. Silně jsme za sebou práskla dveřmi a svalila se na postel. Jak to mám asi pochopit mám tady všechno a oni mě o to chcou připravit vzít mě ani nevím kam a sem už se nevrátit t-to prostě nejde přemýšlela jsem dokud mě nevyrušilo klepání na dveře. „ dále " čekala jsem, až se otevřou dveře, a když se tak stalo, stál tam můj malý bratříček Max. Je mu teprve 1 a půl pro něj to nebude tak těžké jak pro mě. Pomyslela jsem si.

„ Čauky Maxíčku " vstala jsem z postele a vzala si ho do náručí. Začal se smát a to mě donutilo se taky usmát. Hrála jsem si s Maxem asi hodinu než náš vyrušila mamka.
„ zítra odjíždíme Em tak si prosím sbal všechny věci " řekla a hned odešla. Pustila jsem Maxe na zem a řekla ať si jde hrát chvilku k sobě do pokojíčku že potom přijdu.
Udělal tak jak jsem řekla a odběhl k sobě. Znovu jsem lehla na postel a vzala do ruky mobil. Vytočila jsem Chrise a čekala až to vezme.

Chris- „ anoo? " ozvalo se na druhé straně

Emily- „ můžeš na chvíli ven " řekla jsem a na konci si povzdechla.

Chris- „ jo můžu za chvíli jsem u tebe " řekl a položil to.

Šla jsem si vzít mikinu a následně vyšla z baráku.
Čekala jsem asi pět minut před barákem, a pak se objevila postava za rohem našeho baráku.
„ ahooojjj " rozeběhla jsem se k němu a vší silou ho objala.
„ kočko stačí, umačkáš mě " zasmál se a já ho pustila. „ promiň " řekla jsem potichu, ale on to slyšel. „ copak se děje? " zeptal se po chvíli ticha. Zvedla jsem hlavu a podívala jsem se mu hluboko do očí. Viděla jsem starost, a i když jsem to říct nechtěla tak jsem prostě musela. „ stěhujeme se " vypadlo ze mě po chvíli. „ c-cože " vykoktal.
„ rodiče dostali pracovní nabídku někde támhle v prdeli ani nevím kde, protože to poště nevím nezeptala jsem se a zítra se stěhujeme Chrisi. " řekla jsem hystericky a z oka mi spadla první slza. „ pojď sem " řekl a otevřel náruč. Hned jsem do ní vklouzla a objímala ho vší silou co to šlo a on mě také. Nemůžu uvěřit, že mi tohle rodiče udělali, a že už zítra ho nebudu mít u sebe, a už možná nikdy ho nebudu moct držet za ruku.

My SurfBoy Kde žijí příběhy. Začni objevovat